Zemědělství a zahradnictví u starých Turků Tato práce byla realizována v rámci státního grantu A-1-190 Státního výboru pro vědu a techniku ​​Republiky Uzbekistán, zaměřeného na komplexní studium problematiky přítomnosti zemědělství a městská kultura u starých Turků ve střední Asii podle středověkých pramenů ze 7. – 11. století. Monografie je vědeckým výsledkem první ze tří etap projektu a věnuje se studiu otázky přítomnosti zemědělství a zahradnictví u starých Turků. Práce využívá informace z čínských, arabských, perských a turkických zdrojů, stejně jako data z archeologie, etnografie, místních jmen a historické terminologie. Kniha se skládá z Úvodu, 4 kapitol, Závěru, seznamu literatury a Dodatku. V úvodu autor poznamenává, že dříve byla nejednou vznesena otázka o existenci nejen zemědělství, ale i urbanismu u starověkých a středověkých Turků, jak dokládají četné písemné prameny, ale i údaje z archeologických výzkumů, historická místní jména a architektonické památky. Komplexní studii této problematiky ale zatím nikdo neprovedl. Tato studie je prvním pokusem v tomto směru. V 1. kapitole „Písemné prameny“, skládající se z 5 oddílů, autor cituje informace z písemných pramenů naznačující přítomnost zemědělství u starých Turků. Z toho 1. oddíl je věnován rozboru informací ze starořeckých zdrojů, 2. oddíl – informace z čínských zdrojů, 3. oddíl – informace z arabských zdrojů, 4. oddíl – informace z perských zdrojů, 5. oddíl – informace z tureckých zdrojů. Kapitola 2 „Další typy zdrojů“ se skládá ze 3 částí. 1. oddíl pojednává o etnografických informacích naznačujících přítomnost zemědělství u starých Turků, ve 2. oddílu – památkám hmotné kultury starověkých turkických zemědělců a ve 3. oddílu – starotureckým místním názvům střední Asie. 3. kapitola „Filologické prameny“ má rovněž 3 oddíly. V 1. oddílu výpůjčky staroturecké slovní zásoby v jiných jazycích, ve 2. oddílu staroturecká terminologie v oblasti zemědělství a ve 3. oddílu staroíránská terminologie v oblasti zemědělství. Na konci kapitoly je provedena jejich srovnávací analýza. 4. kapitola „Zahradnictví a vinařství u starých Turků“, sestávající ze 3 oddílů, pojednává o informacích ze zdrojů naznačujících přítomnost zahradnictví a vinařství u starých Turků, staroturecké a staroíránské terminologii v oboru zahradnictví a vinařství. Na konci kapitoly je provedena jejich srovnávací analýza. V závěru autor dospívá k závěru, že tvrzení, že staří Turci se zabývali pouze chovem dobytka a přijímali zemědělské produkty od Číňanů, Sogdiánů a dalších sousedních národů, jsou hluboce mylná a nepodložená. Informace z písemných pramenů spolu s údaji z historické terminologie naznačují, že staří Turci měli své bohaté tradice v oblasti zemědělství a zavlažování, které nebyly v žádném případě horší než kultury jiných usedlých národů. Seznam použité literatury zahrnuje více než 90 pramenů a cca 380 titulů odborné literatury. Aplikace se skládá ze 2 skupin glosářů, které obsahují terminologii starověkých a středověkých slovníků a pramenů z oblasti zemědělství a zahradnictví. 1. skupina, skládající se z 8 glosářů, obsahuje turkickou terminologii v oblasti zemědělství, přejatou do ruštiny, staroturecké, středoturkické a pozdně turkické terminologie v oblasti zemědělství, indoevropské, sogdské, středoperské, pamírské a novoperské terminologie v oboru zemědělství. 2. skupina, sestávající rovněž z 8 glosářů, obsahuje stejnou terminologii v oboru zahradnictví. Samostatný glosář obsahuje starotureckou terminologii spojenou s jižními zeměpisnými šířkami.

ČTĚTE VÍCE
Jak často zalévat jehličnany na podzim?

V Koncepci modernizace ruského školství je hlavním úkolem zajistit novou kvalitu vzdělávání při zachování jeho zásadovosti a souladu s aktuálními potřebami jednotlivce, společnosti a státu. K posouzení studijních výsledků studentů je navržena jednotná státní zkouška. Systém znalostí a dovedností, který je s jeho pomocí ovládán, odpovídá Povinnému minimálnímu obsahu základního všeobecného a středního (úplného) vzdělání v biologii. Testování znalostí a dovedností studentů je nezbytným prvkem procesu učení biologie. Současné testování umožňuje učiteli mít neustále informace o průběhu asimilace znalostí žáků a v souladu s tím upravovat organizaci vzdělávacího procesu.

Stáhnutí:

Příloha velikost
kimy_po_biologii_olimpiadnye_zadaniya_dlya_7_8_klassov_po_bioloii.doc 97.5 KB

Náhled:

KIM z biologie (olympijské úkoly) pro 7., 8. ročník z biologie

Biologická olympiáda je určena pro žáky 7. ročníku. Práce se skládá ze tří částí.

Část A obsahuje 10 úloh základní úrovně s možností výběru jedné správné odpovědi ze čtyř.

Část B obsahuje 3 pokročilé úlohy s výběrem odpovědí.

Část C obsahuje 2 úkoly na vysoké úrovni s podrobnými odpověďmi zdarma.

Práce prověřuje zvládnutí obsahových bloků studentů: „Biologie je věda o živé přírodě. Příspěvek vědců k jeho rozvoji“, „Buňka jako biologický systém“, „Organismus jako biologický systém“, „Rozmanitost organismů“, „Nadorganické systémy. Evoluce organického světa“, „Ekosystémy a jejich inherentní vzorce“.

Práce využívá úlohy základní i pokročilé úrovně. Úlohy základní úrovně odpovídají minimálnímu obsahu biologické výchovy. Tyto úlohy vyžadují reprodukci znalostí výběrem jedné správné odpovědi ze čtyř. Úlohy na pokročilé úrovni vyžadují složitější typy výukových aktivit souvisejících s výběrem tří správných odpovědí ze šesti v uzavřených testech a stanovením souladu mezi obsahem prvního a druhého sloupce. Úlohy na vysoké úrovni jsou určeny pro složitější typ kognitivní činnosti, vyžadující jasnou, úplnou, fundovanou odpověď na podstatu otázky.

Správné splnění úkolů na základní úrovni části A je hodnoceno jedním bodem.

Zadání pokročilé úrovně pro část B – tři body.

Hodnocení zadání části C na vysoké úrovni se provádí porovnáním práce studenta se standardní odpovědí a je ohodnoceno dvěma body. Za dokončení práce může student získat maximálně 23 bodů.

Úkoly pro školní etapu Biologické olympiády pro žáky 7. ročníku.

Část A. Vyberte v úkolech části A odpověď, kterou považujete za nejúplnější a nejsprávnější.

ČTĚTE VÍCE
Je nutné na zimu vypustit benzín z pojízdného traktoru?

A1. Všechny živé organismy:

  1. tvoří organické látky z anorganických látek
  2. absorbovat minerální soli a vodu z půdy
  3. aktivně se pohybovat
  4. dýchat, jíst, růst, rozmnožovat se

A2. Eukaryotické buňky uchovávají dědičnou informaci v:

  1. jádro
  2. cytoplazma
  3. membrány
  4. mitochondrie

A3. V zadaném seznamu najděte název systematické kategorie:

  1. Brouk bramborový
  2. krytosemenné rostliny
  3. třída
  4. řasy

A4. Stanoviště živých organismů:

A5. Všechny živé věci se skládají z:

  1. chemické prvky
  2. buňka
  3. buněčné struktury
  4. voda

A6. Klec pro zvířata neobsahuje:

A7. Mezi autotrofní organismy patří:

  1. kvasnice
  2. patogenní bakterie
  3. améba
  4. modrozelené řasy

A8. Největší z těchto systematických jednotek je:

  1. soubor živých organismů a jejich stanovišť
  2. soubor faktorů prostředí
  3. soubor jedinců stejného druhu na určitém stanovišti
  4. soubor jedinců organismů různých druhů

A10. Stanovte pořadí umístění uvedených organismů v potravním řetězci: A – žába, B – had, C – plž nahý, D – zelí.

  1. G, B, A, B
  2. B, A, C, D
  3. G, B, B, A
  4. A, B, B, D

Vyberte tři správné odpovědi.

V 1. Houby a zvířata jsou si podobní v tom:

  1. mají stejný druh jídla
  2. mají různé druhy jídla
  3. jejich buňkám chybí chloroplasty
  4. jejich tělo se skládá z tkání
  5. v přírodních společenstvech hrají roli tvůrců organických látek
  6. v přirozených společenstvech hrají roli konzumentů organických látek

AT 2. Bakterie způsobují onemocnění:

  1. recidivující horečka
  2. tyfus
  3. malárie
  4. tularémie
  5. zánět jater
  6. chřipka

AT 3. Porovnejte obsah prvního a druhého sloupce.

Klasifikujte následující faktory prostředí jako abiotické a biotické

A. Chemické složení vody

B. Vlhkost, teplota půdy

B. Rozmanitost rostlin

D. Přítomnost bakterií ve vzduchu

D. Přítomnost nodulových bakterií na kořenech luštěnin