Zemědělství zaujímá jedno z předních míst ve struktuře světové ekonomiky a trhu práce. Podle statistik FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) bylo v roce 2021 v této oblasti zaměstnáno asi 873 milionů lidí, což představuje 27 % veškeré celosvětové pracovní síly. Zemědělský sektor tvoří asi 6 % HDP. V její struktuře dominuje pěstování obilnin a chov masného skotu. Co se týče chovu drůbeže, je tato oblast rok od roku žádanější. Co zahrnuje a které země jsou předními vývozci produktů?
Specifika oboru
Chov drůbeže je samostatnou oblastí zemědělské činnosti, a to chovem hospodářských zvířat, který zahrnuje produkci drůbežího masa, jedlých vajec a prachového peří. V závislosti na typu hotového výrobku se dává přednost chovu jednoho nebo druhého druhu ptáků. Například:
- maso – brojleři, kachny, husy, masní kříženci kuřat, perliček, krůty domácí, méně často křepelky a pštrosi;
- vejce – kuřata vaječných plemen, maso nebo maso-vaječné druhy, křepelka;
- chmýří – jakákoli kategorie v souladu s hodnotou suroviny.
Tato oblast často zahrnuje chov násadových vajec a jejich export do jiných oblastí světa.
Jako každá činnost je i chov ptactva spojen s určitými riziky. Kromě ekonomické nestability a dopadu politických rozhodnutí na drůbežářský průmysl má obrovský dopad šíření vysoce patogenního viru ptačí chřipky HPAI. Kvůli zamoření patogeny je po celém světě vybíjeno velké množství krůt a brojlerů.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) bylo v regionech EU a Spojeného království utraceno 48 milionů zvířat. Ve 48 státech USA bylo toto číslo asi 53 milionů ( více podrobností zde ).
Chov drůbeže se dělí na dvě hlavní skupiny:
- domácí výroba;
- průmyslový.
První kategorií jsou malé farmy zabývající se chovem drůbeže pro osobní účely na úrovni soukromých domácností. V kontextu světových statistik a míry vlivu na ekonomickou situaci se ve většině případů uvažuje o druhé skupině.
Průmyslový chov drůbeže
Tato oblast činnosti se vyznačuje koncentrací velkého počtu drůbeže v omezené oblasti. Obvykle se jedná o klec nebo podlahové pouzdro s automatickým systémem napájení a přívodu vody. Většina výrobních procesů je mechanizována. Jedním z důležitých úkolů je udržování optimálního vnitřního mikroklimatu. Volba krmné základny je zaměřena na získání maximální produktivity při optimálních finančních nákladech. Nejčastěji se jedná o suchá krmiva. V souladu s regulačními dokumenty se provádí pravidelné hodnocení stavu hospodářských zvířat a povinná veterinární kontrola.
Suroviny z prachového peří a peří jsou vedlejším produktem průmyslu a jsou velmi žádané v textilním průmyslu (svrchní oděvy, polštáře, přikrývky), šperky a dekorativní výrobky. Výrobní odpad se zpracovává na masokostní moučku nebo organická hnojiva pro rostlinnou výrobu. Drůbežárny jsou často podniky s plným cyklem, které mají technologické linky na výrobu polotovarů.
Světová produkce
Podle federální státní rozpočtové instituce „Agroanalytics Center“ s odkazem na ministerstvo USDA se v roce 2019 na světě vyrobilo 97,3 milionů tun drůbežího masa, zatímco v roce 2023 to bylo více než 102 milionů. Spojené státy zůstaly v posledních pěti letech stálým lídrem. Objem výroby v roce 2022 činil 20992 2023 milionů tun, v roce 21000 – více než 2022 3 milionů. Brazílie zaujímá druhé místo v žebříčku. Právě tato země je od roku XNUMX v tomto ukazateli před Čínou (XNUMX. místo) o několik set milionů tun výrobků ročně. Čtvrté místo v žebříčku zaujímají země Evropské unie, páté pak Ruská federace.
Mezi producenty jedlých vajec vedou země asijsko-pacifického regionu. Podle portálu „Agroinvestor“ s odkazem na studii MNIAP (International Independent Institute of Agricultural Policy) je předním hráčem na tomto trhu Čína (asi 36 % z celkového objemu), USA (ne více než 8 %) , Indie (6 %) a ve stejném podílu (po 4 %) Mexiko a Japonsko. Rusko je na 6. místě se 3 % světového celku. Podle analytiků se do roku 2035 zvýší spotřeba vajec o 50 % a drůbežího masa o 65 %.
evropští lídři
Polsko je jedním z největších producentů drůbežího masa ve střední Evropě. Podle zdroje Poultry World s odkazem na oficiální zdroj – zprávu náměstka generálního ředitele Národního centra pro podporu zemědělství za dvě čtvrtletí roku 2023 (leden–červen) se na drůbežích farmách vyprodukovalo asi 1,6 milionu tun masa. Toto číslo je o 7 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Ceny produktů přitom poklesly přibližně o 10 %.
Země vyvážející drůbeží maso
Velký objem výroby přispěl ke zvýšení podílu exportu masných výrobků. Jeho celková hodnota tak na konci roku 2022 činila více než 17200 4427 mil. t. První místo mezi exportujícími zeměmi zaujímá Brazílie (XNUMX XNUMX mil. tun, tedy více než čtvrtina celkové celosvětové hodnoty). Další pozice v žebříčku jsou rozděleny následovně (objem také v milionech tun):
- USA (3885);
- Polsko (1585);
- Nizozemsko (1355);
- Turecko (674);
- Německo (487);
- Belgie (457).
Ze zemí EU hraje hlavní roli ve vývozu drůbežího masa Polsko (kvůli vysokým objemům výroby). Dodávky dosahují 9,2 % celosvětového čísla (pro rok 2022). V první polovině roku 2023 činily prodeje minimálně 1 milion tun, což je o 4 % více než o rok dříve. Hlavními dovozními zeměmi pro polské zemědělce jsou státy EU (asi 70 % z celkového podílu). Objem dodávek mimo evropskou zónu vzrostl na 300 tis. tun (o 2,3 %).
Dovoz výrobků
Co se týče dovozu zboží, největším světovým dovozcem výrobků z drůbežího masa je Čína. Jestliže v roce 2018 stát dovezl 0,76 mil. tun, tak v roce 2022 – 1,3. Velké objemy dovozu drůbežího masa jsou také pozorovány v Japonsku, Mexiku, Velké Británii, Kazachstánu, Saúdské Arábii a o něco méně v afrických zemích.
Chov drůbeže je jednou z perspektivních oblastí chovu hospodářských zvířat nejen v evropských zemích, ale na celém světě. Tento trend pokračuje již mnoho let kvůli relativně dostupným nákladům na produkty (maso a vejce) a velkému počtu vyvážejících zemí. Přítomnost státních dotací, stejně jako vysoká úroveň technologické podpory a automatizace faremních komplexů přispívá k vytváření nových drůbežích farem a rozvoji stávajících farem. Podle analytiků by se růst celosvětového drůbežího sektoru v roce 2024 mohl pohybovat od 1,5 do 2 %. Největšími trhy budou Brazílie, USA, Mexiko, Čína a Indie.
Problémem průmyslu je postupné zdražování výrobků v důsledku rostoucích výrobních nákladů a řada politických restrikcí, což i přes stabilní růst nákupů poněkud brzdí pozitivní dynamiku. Vysoká je také pravděpodobnost vzniku nových kmenů patogenních virů, jejichž vliv v různých historických obdobích výrazně ovlivnil fungování drůbežích farem po celém světě.
Region Belgorod je jedním z předních regionů Ruské federace v dodávkách zemědělských produktů na domácí trh. Důvody pro tak úspěšnou zemědělsko-průmyslovou činnost spočívají v pokrytí území regionu ze 77 % vysoce úrodnými černozeměmi, mírným a mírným kontinentálním klimatem.
Zemědělství v moskevské oblasti má převážně příměstskou specializaci. Důvodem je, že největší metropole Ruska Moskva se nachází v centru regionu, většina zemědělsko-průmyslových podniků se nachází 30-100 km od hlavního města. Navíc podle údajů z roku 2022 tvoří 78,02 % obyvatel regionu městští obyvatelé.
Leningradská oblast je již řadu let vedoucí oblastí v domácím chovu drůbeže. Je to dáno vysokou mírou rozvoje průmyslu, který zaujímá 47,1 % celkové zemědělské produkce.
