V dnešní době Santa Claus a ve francouzštině Pere Noel (Père Noël), je nedílnou součástí vánoční oslavy.

Francouzi tomu říkají novoroční charakter Vánoční táta. Jeho prototyp je Mikuláše. A skutečně, na obrázku francouzského „Santa Clause“ jsou symboly tohoto svatého – bílý vous a červený kabát. Na druhou stranu existují rozdíly – Pere Noel cestuje na saních tažených soby a svatý Mikuláš jel na oslu.

Legendy praví, že svatý Mikuláš každoročně v noci z 5. na 6. prosince sestupuje na zem a přináší dárky poslušným dětem, které mu zpívají píseň „Svatý Mikuláši, můj patrone, dej nám těstoviny, děvčatům mirabelky a bij chlapci.”

Dříve byl společníkem svatého Mikuláše jeho antonymum – Père Fouettard. Tento dědeček není v žádném případě tak hodný a byl povolán, aby neposlušné děti trestal tyčemi. S touto postavou rádi děsili neopatrné děti. Následně však postupně mizí z reality a zůstává pouze v historii.

Historie se obrátila tak, že během protestantské reformy v 16. století byl svátek svatého Mikuláše z kalendáře mnoha evropských zemí vyškrtnut. Ale navzdory tomu si Nizozemci udrželi své Sinter Klaas (holandský název pro svatého Mikuláše) a jeho zvyk dávat dárky.

Nizozemští a němečtí přistěhovalci spolu s jejich Sinter Klaas Santa Claus (tedy Mikuláš) byl vrácen do Francie, kde na sebe vzal široký komerční záběr, jaký dnes můžeme vidět všude. Sinter Klaas ve Francii se postupně navenek i kulturně proměňuje ve vánočního tatínka Père Noëla.

Trocha historie

1809g
Po reformě v 1809. století uplynulo více než jedno století, než se svatý Mikuláš v pohádkově fantastické podobě vrátil do veřejného života Evropy. Teprve v roce XNUMX spisovatel Washington Irving poprvé promluvil o letecké cestě svatého Mikuláše, kterou uskutečnil při rozdávání dárků.

1821g
Kupodivu Pere Noel vděčí za hlavní roli ve svém vývoji Američanům. Byl to americký pastor Clemen Clark Moore, který v roce 1821 napsal vánoční příběh pro děti, ve kterém se objevila velmi roztomilá postava, Christmas Daddy, jedoucí vzduchem v malém koncertě taženém osmi soby. Mimochodem, mají také svá jména: Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donder a Blitzen. Moore popisuje štědrého dárce jako zvědavého malého šotka, který sestupuje do domu přes krb. Tento malý nezbedník je baculatý, veselý a usměvavý. Moore ve svém příběhu nahrazuje čepici svatého Mikuláše roztomilou čepicí, svou hůl bonbónem a nakonec se osvobodí od otce Fouetarda, který vždy děsil svými pruty.

ČTĚTE VÍCE
Jak pečovat o olivovník doma?

Pere Noel na saních

Tento příběh byl poprvé publikován v novinách New York Sentinel. (Stráž) 23. prosince 1823. V průběhu let se opakoval v mnoha významných tištěných publikacích. Příběh byl přeložen do mnoha jazyků a díky tisku se rozšířil do celého světa.

1863g
V roce 1863 vyšly newyorské noviny Harpers Illustrated Weekly (Týdeník Harper’s Illustrated) obléká Santa Clause do obleku s bílým kožichem a širokým koženým páskem. Autorem kresby byl výtvarník Thomas Nast. 30 let zase kreslil do novin břichatého a veselého Santa Clause s bílým plnovousem, obklopeného soby.

1885g
V roce 1885 umělec pro Harpers Illustrated Weekly popisuje cestu Santa Clause ze severního pólu do Spojených států. O rok později spisovatel George P. Webster objasnil, že továrna na hračky, stejně jako dům vánočního otce, „byly ukryty v ledu a sněhu severního pólu“, čímž potvrdil Nastovy kresby.

Vliv amerického tisku rychle ztratil hluboké mravní atributy svatého Mikuláše ve prospěch štědrého charakteru, Santa Clause. I když zvyk vyhrožovat zlobivým dětem, že nedostanou dárky od štědrovečerního tatínka, je stále zachován

1931g
Na rok 1931 se vyplatilo počkat a. Coca-Cola! Tehdy Santa Claus konečně získal známý obrázek z reklamního plakátu společnosti. Díky uměleckému talentu Haddona Sunbloma získal Christmas Daddy lidskou podobu, což mu dodalo větší důvěryhodnost a přiblížilo se lidem. Náš hrdina má nyní kulaté, poskakující břicho, hezkou tvář a přívětivý vzhled. Umělec ho obléká do oblíbených barev Coca-Coly: červené a bílé. Touto aktivní reklamní kampaní s vánočním charakterem chtěla Coca-Cola povzbudit své spotřebitele, aby pili svůj nápoj nejen v horkém létě, ale i v hluboké zimě. Coca-Cola již 35 let šíří obraz Santa Clause v tisku a v televizi po celém světě.

Dlouhý kabát vánočního otce v Americe vystřídaly červené kalhoty a tunika. Tento typ oděvu je běžnější ve Státech, zatímco ve Francii Père Noël stále nosí dlouhé oblečení.

Tato nová image a sláva, kterou mu přinesla reklama, udělaly ze starého muže skutečného vládce pohádkové vánoční noci, moderního Père Noëla.

Samozřejmě, že ze strany katolíků byli odpůrci takové všepohlcující obliby vánočního táty v noci z 24. na 25. prosince, protože byl den Narození Krista! Proběhlo dokonce několik demonstrací včetně vypálení obrazu oblíbené postavy, ale postupem času se vše uklidnilo.

Ať je to jakkoli, příchod štědrovečerního tatínka, Santa Clause nebo Mráze zůstává pro všechny magický a symbolizuje naši připoutanost k rodině a blízkým.

ČTĚTE VÍCE
Co se dá vyrobit z prázdných lahviček od gelu na prádlo?

Myslíte si, že Père Noel skutečně vděčí za svou popularitu americké kultuře? Nebo znáte další podrobnosti jeho příběhu?

© Při kopírování informací je vyžadován aktivní hypertextový odkaz na www.mafrance.ru!

Líbil se vám článek? Přihlaste se k odběru RSS, abyste byli vždy informováni o událostech.
Co dalšího si přečíst na webu:

Komentáře k Dějiny francouzského „Santa Clause“ aneb kdo je Père Noеl?

  1. Vánoce se blíží | Moje Francie napsal:
    V 14.12.2008 10 27:

[…] příběhy této úžasné dovolené! Dnes – Historie francouzského „Santa Clause“, původ vánočního stromku, stejně jako příběh […]

Zanechat komentář

Pro komentování musíte být přihlášeni.

  • O Francii (45)
    • Zeměpis (10)
    • Podnebí (5)
    • stát (7)
    • Unikátní (10)
    • oddělení (6)
    • Provincie (8)
    • Štrasburk (16)
    • Paříž (56)
    • Hrady ve Francii (17)
    • Dieppe (2)
    • Rouen (2)
    • Recepty (23)
    • Vánoce (13)
    • Valentýn (4)
    • vízum (4)
    • Dojmy, rady, recenze (9)
    • Hotely (10)
    • Dokumenty (3)
    • Mapy města (2)
    • Soutěže na webu (11)
    • Psychologické testy (13)
    • Doprava (13)
    • Podvodníky pro turisty (10)
    • Potápěči (2)
    • Histoire de la France (18)
    • humor (1)
    • Literatura (12)
      • Contes (6)
      • Ecrivains (1)
      • Poesie (5)

      Téměř každá země našeho velkého světa má svého čaroděje, na kterého je silvestr velmi očekávaný. Postavy se jinak jmenují, jinak se chovají, mají jiné příběhy a různé pomocníky. Všechny ale mají jedno společné – magii! Promluvme si o některých z nich. Pojďme se seznámit.

      Père Noël a Père Fouétard (Chalandes): Francie

      Francouzský novoroční Father Frost se jmenuje Père Noel, což v překladu znamená Otec Vánoc. Père Noël navštěvuje děti s Chalandem (Père Fouétard). Père Noel dává dárky hodným dětem a na neposlušné a líné čekají v Chalandeově košíku pruty.

      Pro uklidnění Shalanda děti zpívají píseň:

      „Shaland k nám přišel se špičatým kloboukem a slaměným plnovousem. Teď máme do Nového roku spoustu oříšků a výborných buchet!“

      Nový rok se ve Francii slaví zpravidla ne s rodinou, ale s přáteli. A ne u formálního stolu, ale v restauraci nebo dokonce jen na ulici mezi petardami a ohňostroji.

      Babbo Natale a La Befana: Itálie

      Na Silvestra přichází do italských domovů kouzelník Babbo Natalle. Děti věří, že k nim Babbo Natale přijíždí na saních, které nechá na střeše. A on sám sestupuje do domu komínem. Proto je velmi důležité nechat u krbu všemožné dobroty pro čaroděje!

      Víla Befane vletí do domu na opotřebovaném koštěti. Pilným dětem nosí hračky a cukroví, zlobivým dává vyhaslé uhlíky do vánočních punčoch a botiček.

      Santa Nikolaus a Weinachtsman: Německo

      V Německu přicházejí různí čarodějové k dětem v různé dny. 6. prosince, na den svatého Mikuláše, přichází Mikuláš do domácností. Poslušným dětem nosí dárky a pomáhá mu s tím jeho sluha Ruprecht. Faktem je, že ve středověku přicházel do katolických škol v Německu kněz s vánočními dárky. Rolníci chtěli vidět místo něj obyčejného zemědělského dělníka. Tak se mezi pomocníky kněze Santa Nikolause objevil farmář Ruprecht.

      A o samotné Štědré noci přichází Weinachtsman do německých rodin. Velmi připomíná našeho Ježíška. Jakmile Vainakhtsman přijede na oslu, děti mu předem nechají seno v botách. Německý otec Frost tradičně nechává dárky ne pod stromečkem, ale na velkém talíři.

      Joulupukki a Muori: Finsko

      Předpokládá se, že ve Finsku, přesněji v Laponsku, se objevili předci dědečka Frostse z celého světa. Dnes, na Štědrý den, k dětem v této zemi přichází laskavý skřítek Joulupukki. V překladu do ruštiny jeho jméno znamená „vánoční koza“. Jméno nedostal čaroděj náhodou: v dávných dobách nebyl Joulupukki žádný dobromyslný stařík, ale přísné stvoření s kozími rohy, které chodilo dům od domu a trestalo zlobivé děti.

      Postupně se stal lepším a proměnil se v laskavého trpaslíka. Dostal manželku Muori, která ztělesňuje zimu. Žijí v Laponsku, na hoře zvané Korvatunturi, která je velmi podobná zvířecím uším. A jeho jméno je přeloženo jako „Ušatá hora“. Čarodějovi pomáhají gnómové, kteří rok poslouchají, jak se chovají děti z celého světa, sedí ve finských jeskyních Echo. A těsně před Vánoci třídí poštu a balí dárky.

      Jul Tomten: Švédsko

      Obyvatelům Švédska k vánočním svátkům blahopřeje okouzlující skřítek s bílým plnovousem, šedým kabátem a červenou čepicí na hlavě, která připomíná šotek.

      Zpočátku byl ve Švédsku vnímán jako hnědák, který nosí štěstí, a proto se Švédové bojí, aby ho nerozhněvali. Na Vánoce mu na znamení vděku připravují rýžovou kaši a děti jí říkají Tomte kaše. A na Štědrý den Tomteho vítají dárky v každé švédské rodině.

      Uvlin Uvgun: Mongolsko

      Stalo se, že v Mongolsku spolu s Novým rokem slaví také Den chovatelů dobytka. A tyto svátky má na svědomí celá rodina v čele s chytrým chovatelem dobytka jménem Uvlin Uvgun, v ruce drží bič a na opasku mu visí taška s pazourkem. Pomáhá mu dívka Zazan Okhin (Sníh) a chlapec Shina Zhila (Nový rok).

      Shan Dan Laozhen, Sho Hin nebo Dong Che Lao Ren: Čína

      Východní čínský Nový rok je zvláštní kultura. Místo vánočních stromků se zde zdobí Stromy světla a dárky dětem nosí postava pod několika jmény: Shan Dan Laozhen, Sho Hin nebo Dong Che Lao Ren. Doslova se tato jména překládají jako Vánoce dědečka.

      Čínské děti věší na stěny svých domů dlouhé punčochy, do kterých Shan Dan Laozhen vkládá drahocenné dárky.

      Oji-san, Segatsu-san a Hoteisho: Japonsko

      V Japonsku soutěží až tři Santa Clausové. Tradiční Segatsu-san doslova znamená „Pan Nový rok“ a nově příchozí Oji-san (moderní verze Santa Clause). Tradiční Segatsu musí na rozdíl od nováčka Oji domů na celý týden, kterému se v Japonsku říká zlatý týden.

      A japonské božstvo Hoteisho se vůbec nepodobá tradičním představám o novoročních postavách.

      Vidí vše na světě, protože má oči v zadní části hlavy. Pro Japonce je Hoteisho hlavním novoročním symbolem a předmětem uctívání. Lidé se na něj často obracejí s žádostmi o štěstí a štěstí. I když v poslední době jeho popularita znatelně klesla, protože nedává dárky, krásně se neobléká a nechodí od domu k domu.

      Zyuzya: Bělorusko

      Bratr našeho dědečka Frosta se bělorusky jmenuje Dzed Maroz. Jmenuje se Zyuzya. Čarodějové jsou si velmi podobní. Zyuzya ví, jak vytvořit chlad svým dechem a šířit mráz svými slovy. Žije v lesní usedlosti v Belovezhskaya Pushcha.

      Jeho jméno pochází z běloruského slova „zyuzets“, což znamená zmrazit. Mimochodem, běloruská novoroční postava je zpočátku mírně řečeno nepříliš laskavá. Zyuzya je ztělesněním zimní zimy. Podle pověsti chodí bos, oblečený v bílém střívku a v ruce má palcát, kterým zmrazí ty, kdo se bojí mrazu.

      Kysh-Babay a Kar Kyzy: Tatarstán

      Jméno Kysh Babai přeložené z tatarštiny znamená „zimní dědeček“. Žije ve vesnici Yana Kyrlay, která je 80 kilometrů od Kazaně.

      Kysh Babai nedělá své magické činy sám, ale s celou družinou asistentů a „sněžnou dcerou“ Kar Kyzy. V Kyshově družině je mocný Batyr, statečný válečník Altynchech, milenci Tahir a Zukhra, Tatar Baba Yaga Ubyrla a další pohádkové postavy.

      Kerschman: Nizozemsko

      V Nizozemsku se Otec Vánoc nazývá Kerschman, což doslova znamená „Vánoční muž“. Nosí červený oblek a na Štědrý den létá do každého domu na sobích saních, aby dětem nechal dárky na oknech nebo přiložil do krbu.

      Olenzero: Španělsko

      Obyvatelům severního Španělska, Baskicka, přeje veselé Vánoce mytologický uhlíř s šedivým plnovousem. Jmenuje se Olenzero a od pradávna, potřísněný uhlím, zosobňuje baskického rolníka.

      Olenzero žije daleko od lidí v horách, tvrdě pracuje a rád dobře jí a pije. A každou zimu čaroděj přichází do vesnic, aby místním obyvatelům popřál veselé Vánoce a nový rok.

      Gaspard, Melchior a Balthazar: Kuba

      Gaspar, Melchior a Balthasar jsou mudrci, kteří po Betlémské hvězdě přišli do Jeruzaléma a Betléma. Byli to oni, kdo přinesl dary Marii a jejímu dítěti.

      Obyvatelé Kuby nazývají Magi králi a samotný Nový rok je Kings Day.

      13 Joulasveinnov: Island

      Na Islandu je místo jednoho Santa Clause až 13 vánočních chlapů, kteří vypadají jako trollové.

      Staletý islandský folklór říká, že Joulasveinn nutil děti k poslušnosti po celý rok. Islandské děti proto přesně třináct dní před Štědrým dnem pokládají boty na parapety, aby dostaly sladkosti nebo malou hračku. Pokud se budete chovat slušně, ráno bude ve vaší botě určitě dárek od Joulasvennových. A pokud jste zlobivé a neposloucháte své rodiče, najdete brambory v botách!

      Viejo Pasquero: Chile

      V Chile se Vánoce nazývají Velikonoce, a proto se zdejšímu vánočnímu čaroději přezdívá Viejo Pasquero – „Velikonoční stařec“. Jméno této postavy má svůj vlastní příběh. Faktem je, že na začátku 20. století se v jednom hračkářství Bazar Alemán, který vlastnili bratři Krausové, objevila ve výloze figurka Santa Clause. Kolemjdoucí žasli nad tímto pro ně neobvyklým obrazem a svým způsobem mu začali říkat Velikonoční dědek.

      Místní obyvatelé věří, že Viejo Pasquero žije daleko, daleko na severním pólu se svou ženou a elfy a před Vánocemi (nebo Velikonocemi?) dostává četné dopisy se sny od dětí z celého světa.

      Tovlis babua nebo Tovlis papa: Gruzie

      Jméno gruzínského dědečka Frosta se překládá jako „sněhový dědeček“. Žije vysoko v horách, ve vesnici Ushguli. Jmenuje se Tovlis Babua ve východní Gruzii a Tovlis Papa v západní Gruzii.

      Tovlis má dlouhé šedé vousy a obléká se do tradičních gruzínských krojů a klobouků z ovčí kůže. Čaroděj nosí dárky pro děti v látkovém sáčku „khurzhini“ s rolničkami.

      Obecně platí, že bez ohledu na to, jak nazýváme Santa Claus, bez ohledu na to, jak si ho představujeme, čaroděj zůstává čarodějem. Bez něj je Nový rok nemožný v žádné zemi na světě.

      Sledujte měsíční akce a dárky na lité vánoční stromky z naší produkce.