1. Požadavky se pro účely státního katastrálního operátu uplatňují při stanovení výměry bytových a nebytových budov, staveb, jejichž hlavní charakteristikou je plocha nebo zastavěná plocha, bytových a nebytových prostor.
2. Plocha budovy, stavby nebo areálu se určí jako plocha nejjednoduššího geometrického útvaru (například obdélník, lichoběžník, pravoúhlý trojúhelník) nebo rozdělením takového objektu na nejjednodušší geometrické útvary a sečtením oblastí takových čísel.
3. Hodnota plochy budovy, stavby nebo místnosti se určuje v metrech čtverečních, zaokrouhlená na 0,1 metru čtverečního a hodnoty naměřených vzdáleností sloužící k určení ploch se určují v metrech, zaokrouhleno na 0,01 metru. .
4. Pro prostory v budovách a objektech postavených podle standardních návrhů z prefabrikovaných továrních konstrukcí se standardním uspořádáním na podlažích je povoleno určit plochy podle suterénu, prvního a standardního podlaží. Pro navazující podlaží je plocha brána jako standardní, s výjimkou místností, ve kterých dochází ke změnám dispozice.
5. Plocha nebytového domu nebo stavby se stanoví jako součet ploch všech nadzemních a podzemních podlaží (včetně technických, půdních, suterénních a dalších), jakož i využitelné střechy.
Plocha nebytového domu, struktura zahrnuje plochy mezipatrů, galerií a balkonů poslucháren a jiných sálů, verandy, venkovní zasklené lodžie, galerie, přechody do jiných objektů, tunely, všechny vrstvy vnitřních regálů, rampy, otevřené nevytápěné plánovací prvky nebytové budovy, konstrukce (včetně plochy využitelné střechy, otevřených venkovních galerií, otevřených lodžií).
Do plochy nebytového domu nebo stavby se nezahrnuje podzemní prostor pro větrání nebytového domu, stavba na permafrostu, podkroví, technické podzemí (ve kterém nejsou vyžadovány průchody pro obsluhu komunikací), pokud výška od podlahy ke dnu vyčnívajících konstrukcí (nosných a pomocných) je menší než 1,8 metru, vnější vestibuly, venkovní balkóny, portika, verandy, venkovní otevřená schodiště a rampy, v suterénech – prostory mezi stavebními konstrukcemi , pokryté zeminou, nad zavěšenými stropy (když přístup ke komunikaci nevyžaduje průchod pro servisní personál), plošiny pro údržbu jeřábových drah, jeřábů, dopravníků, jednokolejek a lamp.
6. Podlahová plocha nebytové budovy nebo stavby je určena uvnitř vnitřních ploch vnějších stěn. Plocha podkroví nebytové budovy nebo stavby je určena v rámci vnitřních povrchů vnějších stěn a podkrovních stěn přiléhajících k půdním dutinám, s přihlédnutím k odstavci 11 těchto požadavků. Plocha využívané střechy nebytové budovy nebo stavby je určena uvnitř vnitřních ploch plotů po obvodu využívané střechy.
Podlahová plocha zahrnuje v jednopodlažní nebytové budově strukturu – plocha pater regálů a mezipatrů, ve vícepodlažní nebytové budově strukturu – oblast pater polic a mezipatrů uvnitř výšková vzdálenost mezi značkami vrstev polic a mezipatrů s plochou na každé značce větší než 40% podlahové plochy podlahy.
Podlahová plocha nebytového domu nebo stavby v požárním úseku nezahrnuje vnější rampy pro silniční a železniční dopravu.
Plocha vícesvětelných prostor, jakož i prostor mezi rameny schodiště větší než šířka ramene a otvory v podlažích více než 36 metrů čtverečních jsou zahrnuty do plochy spodního podlaží ne – obytná budova nebo stavba.
Vzdálenosti používané k určení podlahové plochy se měří ve výšce 1,1 – 1,3 metru od podlahy, se šikmými vnějšími stěnami – na úrovni podlahy.
7. Stavební plocha stavby je definována jako plocha průmětu vnějších hranic obvodových konstrukcí (zdí) stavby na vodorovnou rovinu procházející v úrovni, kde stavba přiléhá k povrchu země. , včetně vyčnívajících částí (vstupní plošiny a schůdky, verandy, verandy, terasy, jímky, vstupy do suterénu). Plocha stavby zahrnuje plochu pod konstrukcí umístěnou na pilířích, oblouky, průchody pod konstrukcí, části konstrukce, které vyčnívají za rovinu stěny ve výšce menší než 4,5 metru, jakož i podzemní vyčnívající konstrukční prvky struktura.
8. Plocha bytového domu se stanoví jako součet ploch podlaží bytového domu.
Plocha obytného domu zahrnuje plochu výklenků o výšce 2 metry nebo více, klenuté otvory o šířce 2 metry nebo více, podlahu pod ramenem vnitřních schodů s výškou od podlahy k spodní část vyčnívajících konstrukcí letu 1,6 metru nebo více.
Do plochy bytového domu se nezahrnují podzemní prostory pro větrání bytového domu, nevyužité podkroví, technické podzemí, technické podkroví, nebytové inženýrské sítě s vertikálními (v kanálech, šachtách) a horizontálními (v meziprostoru) rozvody, vestibuly, portika, verandy, venkovní otevřená schodiště a rampy, stejně jako plocha, kterou zabírají vyčnívající konstrukční prvky a topná kamna, a plocha ve dveřích.
Při výpočtu plochy obytného domu se použitá střecha rovná ploše teras.
9. Podlahová plocha bytového domu je určena v rámci vnitřních ploch vnějších stěn.
Podlahová plocha zahrnuje plochu balkonů, lodžií, teras a verand, jakož i podest a schodů, s přihlédnutím k jejich ploše na úrovni daného podlaží.
Plocha otvorů pro výtahy a další šachty je zahrnuta do plochy spodního patra bytového domu.
Vzdálenosti používané k určení podlahové plochy se měří ve výšce 1,1 – 1,3 metru od podlahy, se šikmými vnějšími stěnami – na úrovni podlahy.
Plocha podkroví obytného domu je určena v rámci vnitřních povrchů vnějších stěn a podkrovních stěn přiléhajících k půdním dutinám, s přihlédnutím k odstavci 13 těchto požadavků. Plocha využívané střechy obytného domu je určena uvnitř vnitřních ploch plotů po obvodu využívané střechy.
10. Plocha nebytového prostoru je definována jako součet ploch všech částí takového prostoru, počítaný jejich velikostmi, měřený mezi plochami stěn a příček ve výšce 1,1 – 1,3 metru od podlaha.
11. Vzdálenosti sloužící ke stanovení plochy nebytových prostor podkroví se měří ve výšce šikmého stropu (stěny):
1,5 metru – při sklonu 30 stupňů k horizontu;
1,1 metru – při 45 stupních;
0,5 metru – při 60 stupních nebo více.
U středních hodnot je výška určena interpolací.
12. Plocha bytového prostoru (bytu, pokoje) je součtem ploch všech částí těchto prostor, včetně plochy pomocných prostor určených k uspokojování domácnosti občanů a dalších potřeb souvisejících s jejich bydlením. v bytových prostorách s výjimkou balkonů, lodžií, verand a teras využitelná střecha.
Plocha pomocných prostor zahrnuje plochy kuchyní, chodeb, koupelen, WC, vestavěných skříní, komor, ale i plochu zabírající bytové schodiště a další.
Plocha obytných prostor zahrnuje plochu výklenků o výšce 2 metry nebo více, klenuté otvory o šířce 2 metry nebo více, podlahu pod ramenem vnitřních schodů s výškou od podlahy k spodní část vyčnívajících konstrukcí letu 1,6 metru nebo více.
Do plochy obytného prostoru se nezapočítává plocha, kterou zabírají vyčnívající konstrukční prvky a topná kamna, ani plocha ve dveřích.
13. Vzdálenosti používané pro stanovení plochy obytného prostoru se měří po celém obvodu stěn ve výšce 1,1 – 1,3 metru od podlahy.
Vzdálenosti používané k určení plochy obytného prostoru podkroví se měří ve výšce šikmého stropu (stěny):
1,5 metru – při sklonu 30 stupňů k horizontu;
1,1 metru – při 45 stupních;
0,5 metru – při 60 stupních nebo více.
U středních hodnot je výška určena interpolací.
V souladu s SNiP 2.08.01-89* „Obytné budovy“ – „Podkroví – podlaha v půdním prostoru, jejíž fasáda je zcela nebo částečně tvořena povrchem (povrchy) šikmé nebo šikmé střechy, přičemž čára průsečíku střešní roviny a fasády by měla být ve výšce nejvýše 1.5 m od úrovně podlahy podkroví.”
Podstřešní půdní prostor poprvé využil k obytným a užitkovým účelům v roce 1630 francouzský architekt F. Mansara. Toto podkroví pod šikmou strmou lomenou střechou bylo pojmenováno “podkroví”.
Funkce a plánovací řešení podkroví
Funkční a plánovací hledisko využití podkroví je dáno především účelem budovy a plánovací prvky souvisí se strukturou budovy a místností pod ní.
Podkroví může zabírat celou plochu budovy nebo její část, ale zpravidla v mezích spodních stěn základní budovy. Architektonická a plánovací řešení mohou mít širokou škálu a prostory mohou mít jakoukoli plochu a konfiguraci.
Při navrhování mansard nejprve byste měli vybrat jeho plánovací schéma (například: sekční, koridor, smíšený). Pro běžné bydlení se obecně přijímá půdorysná struktura řezů. Pro speciální typy bydlení lze použít chodbové nebo smíšené schéma. Volba možnosti plánování by měla být na základě o analýze plánovacího schématu základní budovy, odhodlaný při studiu sociálních potřeb daného sídelního útvaru a dokončeno v souladu s aktuálními regulačními požadavky.
Je třeba rozlišovat tři hlavní typy podkroví:
- podkroví s vytvořením samostatné podlahy na jedné úrovni;
- podkroví s dvouúrovňovým rozvojem;
- podkroví s prostorovým uspořádáním mezipatra s dvouúrovňovou zástavbou horního patra základní budovy.
Široké architektonické a plánovací možnosti pro uspořádání podkrovních podlah se objevují při jejich instalaci v rekonstruovaných veřejných budovách. Typologické a funkční znaky utváření půdních prostor ve veřejných budovách jsou shodné s obecnými zásadami navrhování podkroví v obytných budovách. Při umísťování prostor v podkroví veřejných budov lze použít dva plánovací systémy: konvenční (nadstavba), ve kterém jsou funkce kombinovány; autonomní, ve kterém jsou funkce odděleny.
Výpočet plochy a geometrie podkrovních místností
Výpočet plochy a geometrie prostor mansard stanovit poměr přídavné plochy k podkladnímu podlaží objektu a zjistit posouzení intenzity využití využitého půdního prostoru.
Výpočet musí poskytnout adekvátní měření plochy ve vztahu ke skutečné ploše, která se používá – pod nakloněnými stěnami.
Při určování plochy areálu podkroví plocha této místnosti se bere v úvahu s výškou úzké části šikmého stropu 1.5 metru při sklonu 30 stupňů k horizontu, 1.1 metru při sklonu 45 stupňů a 0.5 metru při sklonu 60 stupňů nebo více k horizontu (obr. 3).
Pro intenzivní využití podkroví lze teoreticky nevyužité plochy dodatečně započítat do celkové plochy areálu koeficientem 0.7, například umístěním zařízení, které nevyžaduje normovanou výšku.
Povoleno v obytných prostorách a kuchyních umístěných v mansard, mají menší výšku oproti normalizované v oblasti nepřesahující 50 procent celku (obr. 4). Stanovená normovaná výška obytných místností a kuchyní musí být minimálně 2.5 metru.
Geometrie nebytových prostor musí splňovat stejné požadavky jako bytové s přihlédnutím k normované výšce.
Výpočet objemu místnosti by měl být proveden v souladu s regulačními požadavky, podle kterých se výška od úrovně podlahy k povrchu šikmého stropu měří v místě, kde je omezena velikost obytné nebo pracovní plochy .
Pokud není místnost nahoře omezena vodorovným stropem v části, kde její výška přesahuje standardní výšku, pak se objem vypočítá jako objem celé místnosti včetně její části nad standardní výškou.
Typy vztahů mezi prostory podkroví a budovou vyžadují individuální přístup a mají následující klasifikaci: podkroví přímo sousedí se schodišťovou jednotkou; podkroví vyžadují speciální spojovací místnosti-chodby; podkroví vyžadují instalaci speciálních komunikací ve formě schodišť nebo výtahů, a to i mimo budovu.
Při navrhování interiéru mansard Je třeba vzít v úvahu některé charakteristické geometrické tvary prostor. Řeč je o umístění schodů, vybavení koupelny a WC, kuchyně a také o umístění dveří.
Je třeba vzít v úvahu volnou výšku schodišť ve vztahu k šikmým střešním plochám. Nejsou žádné potíže, když je směr schodiště rovnoběžný se sklonem střechy nebo jsou schody umístěny podél střední osy budovy. Volná výška nebývá problém, ale je třeba počítat s umístěním případných dílů a komponentů střešní konstrukce.
Vybavení koupelny a WC je třeba zohlednit šikmé plochy střechy omezující plnou výšku.
Umístění dveří může být náročné nejen kvůli určení výšky samotného dveřního otvoru. Zde je také nutné počítat s neomezeným otevíráním dveří s ohledem na šikmou stěnu.
Požadavky na požární bezpečnost, zejména únikové cesty pro podkroví, závisí na plánovací struktuře základní budovy:
- při souběhu funkcí základní budovy a funkcí podkroví se pro únikové cesty používá sestava schodiště-výtah budovy, k níž podkroví přiléhá;
- pokud se funkce základní budovy a podkroví neshodují, vytvoření únikových cest vyžaduje instalaci speciálních komunikací, které mohou být umístěny uvnitř nebo vně budovy a mají izolované východy, a to i mezi dvěma budovami.
Je povoleno, aby z každého patra bytu na dvou úrovních nebyly žádné východy na schodiště, za předpokladu, že prostory nejsou umístěny výše než v 6. patře a byt je opatřen dalším východem. Do společného schodiště je povoleno instalovat nouzové východy z tvůrčích dílen za předpokladu, že je možná komunikace přes vestibul.
Při umísťování kanceláří a kanceláří v podkroví obytných budov s nejvýše 9 podlažími musí být vchody a nouzové východy izolovány od obytné části budov. Jako druhý nouzový východ je povoleno přijmout schodiště obytné části objektu, přičemž východ je zajištěn zádveřím s požárními dveřmi.
Střešní okno může sloužit jako záchranný otvor, kterým lze evakuovat osoby z areálu.
- Volba možnosti plánování podkroví by měla být založena na analýze dispozice základní budovy.
- Obrovskou roli v závislosti na úrovni zrakového vnímání mají linie a tvary určené geometrií střechy.
- Důležitou podmínkou pro umístění podkrovních místností je jejich vztah ke komunikační struktuře objektu – základu.
- Je nutné interagovat mezi navrženými a existujícími inženýrskými systémy a zajistit jejich spolupráci. (V případech, kdy se funkce podkroví neshodují s funkcemi hlavní budovy, je vyžadován vývoj speciálních technických řešení).
- Zvláště důležitý je tvar a rozměry prostor, volba průsvitného oplocení (svislá nebo šikmá okna), jejich umístění s přihlédnutím ke konstrukci interiéru ve spojení s tvorbou architektury.
- Konstrukční řešení, materiál obvodových konstrukcí a půdních částí jsou určeny s ohledem na jednotu designu a architektonických forem základní budovy (Hlavním požadavkem je použití lehkých konstrukcí, dílů a výrobků).
- Podkroví se strmým sklonem střechy vyžaduje zvláštní přístup k výběru střešního materiálu, který poskytuje tepelnou ochranu, těsnění a hydroizolaci.
- Výstavba podkroví bez stěhování obyvatel hlavní budovy vyžaduje speciální metodu pro maximální bezpečnost práce, omezení hmotnosti konstrukcí a dílů a vybudování ochranných a bezpečnostních prvků
