tuberkulóza je infekční onemocnění způsobené mycobacterium tuberculosis (Mycobacterium tuberculosis) Kochovým bacilem. Původce tuberkulózy objevil Robert Koch v roce 1882.
Plicní tuberkulóza způsobuje značné ekonomické škody obyvatelstvu. Je to způsobeno nárůstem počtu nemocných a úmrtí na tuberkulózu v důsledku migrace obyvatelstva (ilegální migranti, uprchlíci), hladu a sucha v řadě zemí, přelidnění a vzniku lékově rezistentních forem patogenu.
V Rusku je tuberkulóza detekována u 80 lidí na 100 tisíc obyvatel. Úmrtnost na tuberkulózu v Rusku je asi 16-18%.
Cesty infekce a mechanismus rozvoje onemocnění
Hlavní cestou přenosu patogenu je vzduch. Při mluvení, kašli, kýchání se z dýchacích cest pacienta s tuberkulózou uvolňuje do vnějšího prostředí aerosol (hlen a sliny) obsahující patogen – Mycobacterium tuberculosis. Bacil tuberkulózy se dostane až ke sliznicím a je buď vdechnut do plic, nebo spolknut. Proces infekce se v tomto případě nazývá primární tuberkulózní infekce. Když Mycobacterium tuberculosis pronikne přímo do plic, pravděpodobnost onemocnění zdravého člověka je několikanásobně vyšší, než když se dostane do gastrointestinálního traktu. Vysvětluje se to především agresivním prostředím žaludku, kterým Mycobacterium tuberculosis obvykle neprojde bez destrukce.
Tuberkulózní bacil zpočátku zůstává bez povšimnutí imunitního systému, což mu umožňuje nerušené množení ve velkém množství.
Mycobacterium tuberculosis se dobře množí a usazuje se ve tkáních s bohatou mikrocirkulací a dobrou cirkulací lymfy. Mezi tyto orgány patří plíce, ledviny, epifýzy kostí a lymfatické uzliny. Právě z tohoto důvodu se nejčastěji vyskytují tuberkulózní léze těchto orgánů. O dalším osudu pacienta rozhoduje stav jeho imunitního systému. Při normální fagocytární aktivitě makrofágů lze rozvoj tuberkulózy zastavit. Při deficitu imunity vč. způsobené nutričními faktory (hlad, nedostatek vitamínů, diabetes mellitus, HIV atd.) – onemocnění se začíná rozvíjet.
V postižených orgánech se tvoří speciální sférická ložiska zánětu, sestávající z charakteristických granulomů. Centrum granulomů obsahuje kaseózní (sýrovou) nekrózu a velké množství patogenů – Mycobacterium tuberculosis. Při rozpadu granulomů může dojít k uvolnění Mycobacterium tuberculosis do vnějšího prostředí – jedná se o tzv. otevřená forma tuberkulózy. Pacient s otevřenou formou je nebezpečný pro ostatní. Při zachování celistvosti granulomů a tkání postižených tuberkulózou pacient nevylučuje bacil tuberkulózy a tato forma se nazývá uzavřená.
Existuje mnoho možností pro tuberkulózu plic, ale pro širokou škálu čtenářů jsou špatně srozumitelné.
Známky a příznaky tuberkulózy (kklinické projevy)
Neexistují žádné mírné příznaky charakteristické pouze pro tuberkulózu. Nejčastějšími příznaky jsou kašel, dušnost, hemoptýza a projevy intoxikace tuberkulózou.
Kašel je spojen se zánětem v plicích pacienta a také se zapojením intratorakálních lymfatických uzlin do procesu. Kašel může být suchý, dráždivý nebo se sputem, obvykle hlenovitého charakteru.
U destruktivních (dezintegračních) a pokročilých forem plicní tuberkulózy je častá hemoptýza. Hemoptýza je obvykle mírná, ale může mít podobu plicního krvácení s rozvojem anémie.
Dušnost je častým příznakem v případech rozsáhlého poškození plic a pokročilých forem tuberkulózy. Dušnost je důsledkem nedostatek kyslíku a může vést k úplnému omezení fyzické aktivity pacienta.
Důležitým komplexem symptomů plicní tuberkulózy je syndrom intoxikace. Intoxikace se vyvíjí v důsledku vstřebávání produktů rozpadu tkání a zánětu do krve.
Příznaky chronické intoxikace tuberkulózou jsou:
- Ztráta váhy
- Bledá kůže
- Tvářenka na tvářích
- Ospalost (intoxikace a hypoxie mozku)
- Nízká tělesná teplota
- Pocení v noci
- Poruchy chuti k jídlu
Diagnóza plicní tuberkulózy
Pro diagnostiku tuberkulózy existují instrumentální, laboratorní a imunologické metody. V moderní lékařské praxi se všechny metody používají současně.
Instrumentální metoda:
Jedná se o fluorografii (nejrozšířenější typ screeningu populace), dále o rentgen hrudníku a víceřezovou počítačovou tomografii. Tyto metody umožňují vyhodnotit „podezřelé“ změny ve smyslu tuberkulózy na plicích a nitrohrudních lymfatických uzlinách, posoudit rozsah onemocnění a formu poškození plic.
Dále se používá fibrooptická bronchoskopie s výtěry z bronchiálního stromu a (nebo) biopsie sliznice.
V některých případech se používá video torakoskopie a biopsie plic a (nebo) pleury a intratorakálních lymfatických uzlin.
Laboratorní metody pro diagnostiku tuberkulózy:
Bakterioskopie sputa a výplachů průdušek. Metoda umožňuje barvením materiálu podle Ziehl-Neelsena (speciální barvicí technika, při které Mycobacterium tuberculosis získává svůj charakteristický vzhled) odhalit původce tuberkulózy.
Vyšetření pleurální tekutiny na Mycobacterium tuberculosis
Studium bioptického materiálu plic, pohrudnice, lymfatických uzlin – po vhodném obarvení k detekci buď Mycobacterium tuberculosis nebo specifických tuberkulózních granulomů.
Imunologické metody diagnostiky tuberkulózy
V současné době se v komplexní diagnostice plicní tuberkulózy používají:
Mantouxův test („tlačítko“) se 2 tuberkulinovými jednotkami. Není to vysoce citlivá diagnostická metoda, protože produkuje mnoho falešně pozitivních vzorků.
Moderní diagnostickou metodou je Diaskintest. Je to rychlá metoda pro diagnostiku tuberkulózy. Intradermální injekce speciálního roztoku se provádí způsobem podobným testu Mantoux, který obsahuje proteiny charakteristické pouze pro patogeny tuberkulózy. Diaskintest dává pozitivní výsledek pouze u infikovaných a nemocných tuberkulózou. Diaskintest je specifičtější a účinnější metoda pro diagnostiku plicní tuberkulózy než test Mantoux.
Stanovení Mycobacterium tuberculosis pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) – tato diagnostická metoda se používá v případě „obtížné diagnózy“ jako doplňková.
Léčba plicní tuberkulózy
Léčba plicní tuberkulózy je přísně regulována příslušnými nařízeními a nelze se od nich odchýlit. Léčba se provádí pouze ve specializovaných antituberkulózních ambulancích, ačkoli plicní tuberkulóza je nejčastěji detekována v „všeobecné lékařské síti“.
Základní terapie se skládá z vícesložkových režimů antituberkulózních antibakteriálních léků (tři, čtyři, pět), které se užívají dlouhodobě. Zvláštním problémem je každoroční nárůst rezistentních kmenů, které jsou necitlivé na jakákoli antituberkulotika.
Druhou složkou léčby tuberkulózy je chirurgický zákrok. Chirurgická léčba se používá u destruktivních forem tuberkulózy a komplikací (empyém, krvácení, pneumotorax aj.).
Třetí složkou je boj s intoxikací vč. z užívání antibakteriálních léků proti tuberkulóze. K tomuto účelu se používají sorbenty, vitamíny, infuzní terapie, hepatoprotektory atd.
Čtvrtou složkou je boj s respiračním selháním. Těžké poškození plic a intoxikace vedou ke smíšené formě nedostatku kyslíku (hypoxie). Hypoxie výrazně komplikuje průběh onemocnění i léčbu. Kyslíková terapie se používá k boji proti hypoxii. K dodávání zvlhčeného kyslíku do těla pacienta se používá kyslíkový přístroj – koncentrátory kyslíku pro domácnost nebo v nemocnici. Je prokázáno, že dlouhodobá oxygenoterapie zlepšuje průběh a prognózu bronchopulmonálních onemocnění provázených hypoxií vč. a plicní tuberkulózy. Je třeba si uvědomit, že při použití kyslíkového koncentrátoru u pacientů s plicní tuberkulózou je nutné častěji vyměňovat filtry na přístroji a nosní kanyly.
Jaký kyslíkový koncentrátor si mám vybrat pro oxygenoterapii u plicní tuberkulózy?
Absolutní špičkou ve spolehlivosti a důvěře zkušených lékařských specialistů jsou koncentrátory kyslíku německé výroby.
Hlavní přednosti těchto zařízení jsou: vysoká spolehlivost, stabilní provoz, dlouhá životnost, nejnižší hlučnost, kvalitní filtrační systém a nejnovější vývoj v zabezpečovacím systému.
Na druhém místě se obvykle umístí kyslíková zařízení vyrobená v USA. Z hlediska základních vlastností nejsou o moc horší než německé přístroje, ale snad jejich nejdůležitější nevýhodou je pořizovací cena. I když si nemůžeme nevšimnout hmotnosti amerických přístrojů, jsou nejlehčí ve třídě stacionárních kyslíkových koncentrátorů (hmotnost některých modelů přístrojů dosahuje pouze 13,6 kg).
Mezi rozpočtovými modely kyslíkových koncentrátorů doporučujeme věnovat pozornost spolehlivým zařízením vyvinutým a vyrobeným v Číně pod značkou Armed.
Hlavní výhodou těchto přístrojů je jejich nízká cena oproti západním kyslíkovým přístrojům.
Těm, kteří ocení další pohodlí pohybu a touhu po maximálně mobilním životním stylu, doporučujeme věnovat pozornost nákupu nejpohodlnějších a nejkompaktnějších přenosných koncentrátorů kyslíku.
Pacienti, kteří používají tyto přenosné koncentrátory kyslíku, mají naprostou volnost pohybu. Zařízení lze zavěsit na rameno nebo přepravovat pomocí pohodlného vozíku. Přenosné kyslíkové koncentrátory se také používají jako autonomní zdroj dodávky kyslíku pacientovi doma, který potřebuje nepřetržitou oxygenoterapii, ale z nějakého důvodu doma dochází k výpadkům proudu. Na Západě již mnoho pacientů postupně opouští stacionární koncentrátory kyslíku a dává přednost těmto zařízením:
Článek připravil Vadim Michajlovič Gerševič
(pneumolog, hrudní chirurg, kandidát lékařských věd).
Zavolejte nám hned bezplatné číslo 8 800 550 75 54 a rádi vám pomůžeme s výběrem zařízení, kvalifikovaně poradíme a zodpovíme všechny vaše dotazy.
