Proč se kavárny, pitná zařízení a zelenina jmenují téměř stejně? Existuje něco společného mezi slovy „cuketa“ a „cuketa“?
Stopa
16k 35 35 zlatých odznaků 102 102 stříbrných odznaků 179 179 bronzových odznaků
zeptal se 18. prosince 2011 v 12:40
Fuchoin Kazuki Fuchoin Kazuki
35.9 595 595 1.3 zlatých odznaků 1.3 1.9 1.9 XNUMX stříbrných odznaků XNUMX XNUMX XNUMX XNUMX bronzových odznaků
4 odpovědi 4
Řadit: Obnovit výchozí
S největší pravděpodobností jsou tato slova jednoduše souhlásková, ale obě mají turkický kořen. Faktem je, že slovo „kapak“ znamená boj, soutěž. A rvačky se často odehrávaly v pitných zařízeních.
Název zeleniny pochází z turkického „kabaku“ – „dýně“ a je to zdrobnělina.
Stopa
odpověděl 18. 2011. 12 ve 43:XNUMX
56 3 3 bronzové odznaky
Kabak – redukovaný význam, pohrdavý. Taverna Twelve Chairs má vřelou a útulnou atmosféru. Záleží na kontextu.
Stopa
odpověděl 6. ledna 2012 v 15:48
1,251 1 1 8 zlatý odznak 8 5 stříbrných odznaků 5 XNUMX bronzových odznaků
S největší pravděpodobností – náhodná shoda. Cuketa (zelenina) – určitě se vrací k turkickému kabaku – druhu dýně, nejspíše cukety. Ale původ „kabaku“ je nejasný. Vasmer poukazuje na pravděpodobný germánský (dolnoněmecký) původ slova. Východní verze jsou vysvětlovány nesouhlasem některých autorů s německou verzí. Turecká verze obecně nevypadá příliš přesvědčivě kvůli rozsahu významů hypotetických zdrojových slov.
Stopa
odpověděl 6. 2012. 10 ve 22:XNUMX
behemothus behemothus
77.7k 22 22 zlatých odznaků 79 79 stříbrných odznaků 166 166 bronzových odznaků
Lev Uspenskij a hlava.
„. Lze předpokládat, že ti římští vojáci a osadníci, kteří přinesli latinský jazyk do starověké Ibérie a na břehy Dunaje, opustili svou vlast dříve, než slovo „testa“ definitivně zvítězilo nad „kaput“.
Dacie (dnešní Rumunsko) Připojeno k Římské říši za Traiana v roce 106. V roce 271 se císař Aurelianus rozhodl stáhnout římské jednotky a civilisty z Dacie na pravý břeh Dunaje.
Svobodná prozápadní prezentace nás prostě zahltí rozhořčením. Lingvista, eli padl. Ale v rumunštině je i slovo ţeastă. Lebka, hlava. Lebka. V ruštině existuje souhláskové slovo těsto. Dělat něco, co bez hlavy nepůjde. A naučit se dělat chlebové těsto není snadný úkol.
Birch burl pochází také z latiny. Burl je kulatý kulovitý výrůstek na stromě.
Vasmer – „rost na stromě, ze kterého se vyrábí různé věci; žíla; uzel”, Vjatsk. (Vasn.). Podle Gorjajeva (Add. 1, 16) souvisí s Kapat. Sbližování s Turky je nepřijatelné. kab „nádoba“ (viz Mi. TEl 1, 319). Räsänen (Festschrift-Vasmer 422) vyrábí z Turkic. *kab, prohlídka. kav “tinder”
U kapání je zapojení přesně opačné. A odtud to šlo do Turkic. A tinder se vyrábí z houby, chaga. Roste na stromě a vypadá jako burl. Krčma, cuketa, pohár.
Kapka je kulatá a nic víc. Malý míček. Zdrobnělá přípona – la. Z CAP. A žádné spojení s latinskými kořeny. Existuje přímá vazba na latinu a ne naopak!
Stillabunt — volný pád. V latině NENÍ ŽÁDNÝ doslovný pojem kapky. Drip Drip od KAP. Kapka-kapka, kapka po kapce.
Zelí není jen ve slovanských jazycích. Podle Vasmera – ZELÍ. Obsesslave. Etymologie nebyla stanovena. Je považována za výpůjčku, která se vrací ke kontaminaci lat. caput “hlava” a compos(i)ta “složená”.
Nejsou slova, jen citoslovce.
Zelí – CAP+USTA, kulaté jedlé.
V irštině – cabáiste je viditelný kořen čepice s nahrazením písmene (výslovnosti), stejně jako v angličtině – kapusta, a už je vidět taverna s významem mnoha listů, pak rostlina jako kavun-dýně , je tam hodně semínek, ale v krčmě se z lidí nedýchá . A všechno je asociativní ruština. V maďarštině je to káposzta. V maltštině – kaboċċi V italštině – cavolo, po nahrazení písmen bv po všemožných metamorfózách v podobě returnu byl získán ukrajinský Kavun. A zajímavý obrat ke slovu BONDAGE. Není jiná cesta, než být svázaný a neschopný utéct. Ve španělštině – repollo, z našeho ruského Tuřín, v důsledku klasifikace ze 17. století, je tuřín a zelí stejný druh rostliny. Je to brassica v latině? A zde můžete vidět kořeny, přirozeně skryté, ber a rassica. “Ruští medvědi”
V galicijštině je dýně Cabaza a v baskičtině zelí aza a cuketa není vtipná (pro historiky a lingvisty) – kalabazin. Významem i vzhledem – klobása a houska v jedné „láhvi“. A prostě nezpívejte písně o „lidové“ etymologii. Už mě to nebaví. Pro Zalaznyaky jděte do důchodu. Analýza slovníků v plném a sémantickém kódu. A co je zajímavé, národní jídlo, solené zelí (kysané zelí), se v mnoha jazycích změnilo na KOL nahrazením písmene ze slova SALT.
Chrám, KAP – kulatý chrám V chrámech starověkého Řecka a Říma, stejně jako v etruské tradici, je chrám nahrazen cellou – speciálně vybudovanými krytými prostory. Cella-sdružení celek. Buňka – vypadá to, že je odtamtud.
FASMER: Slovo: Chrám Nejbližší etymologie: „pohanský chrám“. Z Tslav., staroslovan. kapishte – totéž, ze staroslověnštiny. odkapávat E‡dwlon “vize, duch, obraz”, E “kin “socha, obraz” (Supr.). Další etymologie: Hvězda. vypůjčené z jiných Chuv. (Dunajské Bulg.) *k„r, moderní. Chuv. r„k, Uyg. ker „forma, obraz“, old-tur. gib “obrázek”, alt. ker, tel., shor. k„pk“, leb. k„pk„ „měřit, vzorek, blok“. Z Turkic vypůjčené Mar. kar „tělo, tábor“, Komi kab „blok“, též Hung. keґр „obrázek“ (viz Gombots 93 a násl.); St Paasonen, WuS 6, 142 a násl.; Mikkola, WuS 6, 144; Mladenov 231; RES I, 48 a násl.; Brückner, KZ 48, 189 a násl.; Guyer, LF 47, 52. Proti bezdůvodně viz Iljinský, IORYAS 23, I, 149 a násl. I.-e. jsou zastaralé. srovnání: s Digem, řec. KTptw, na rozdíl od Mehringera (IF 18, 280); St také Meie, MSL 14, 339, a také z řečtiny. Sk©poj †KlЈdoj, SkhpЈnion „hůl, žezlo“, SkБptron – totéž, lat. sсѓрus „hůl, tyč“, d.-v.-n. skaft „jádro“ (na rozdíl od Solmsen (Beitr. 206 a násl.), Bernecker (1, 468): „není-li vypůjčeno.“). Už Gorjajev (ES 132) ji srovnával s rusko-tslavskou. Prachové „imago“ (Mi. LP 328).
Při čtení Vasmera má člověk obecně dojem, že po ruském jazyce nikdy nebyla žádná stopa, přinejmenším do 9. století. Všechna jeho slova jsou z velké části turkického, polského, řeckého, německého a latinského původu. A přípony prostě ignoruje.
Gulbishche, krovische, tolkovische, monster, ruchishcha. přípona – hledání, hledání – něco velkého, s velkým významem. KAPISCHE – VÍCE. Kulatý, velký. To může odkazovat jak na základnu, tak na samotný idol, kládu. Kult kruhu, kolo. Jaký je tam obrázek. A co s tím má společného církevní slovanština, když je to slovo několik tisíc let staré – neolit?
Slovo: Capa Nejbližší etymologie: „klobouk“, stará ruština. *Kapa, Capa „dámská pokrývka hlavy ve formě závoje“, gram. 1499, 1503 atd. (Srezn. II, 292), ukrajin. Chránič úst. Asi přes polštinu. kara z lat. Sarah; viz Mi. EW 111; Bernecker 1, 485. Podle posledně jmenovaného by sem měla být zařazena i jiná ruština. Capa „míra obilí“ (Srezn. I, 1192).
KAP – kořen, opět čepice je kulatá.
Kapoun je kohout bez vajec. 11 Kulatá čepice, měsíc-smrt.
Past je kulatá smyčka. Který chán na tu bestii nasadí.
Ukazuje se, že kořen KAP nepochází z latiny, ale naopak z ruštiny do latiny, nejspíše ve formě pokrývky hlavy CAPPA, kde teprve později nabývá významu hlava s přidáním koncovky CAPUT. A pak se to začne množit a nakonec se vrátí do ruštiny ve formě množství slov:
Kapitán, hlavní město atd.
Plavání a písmo jsou všechny ze stejného drop and drop.
Slovo: Kapelyukh Nejbližší etymologie: „klobouk, čepice, malachai, klobouk s ušima“, západní, jižní. (Dal), ukrajinština Kapelyukh. Prostřednictvím polštiny kapelusz, dial. kareluch z toho. sarrelluscio; viz Bernecker 1, 484; Konvertovat Já, 295.
Slov s kořenovým uzávěrem a jeho modifikacemi je příliš mnoho, jedno je jasné, že latina se svým latinským písmem byla v oběhu srovnatelná se slovanskou abecedou a ve srovnání s ruštinou není tak stará, ne-li mladší.
V pravopisu a výslovnosti je velký zmatek.
