Podobed L.I. – doktor zemědělství. věd, Ústav živočišné výroby UAAS.
Jedinou nutriční složkou stravy selat v prvním týdnu života je mateřské mléko. Podle V.S. Kozyrya, D.D. Chertkova (2003) na kg živé hmotnosti sele spotřebuje průměrně 4 kg mléka s výkyvy od 3,9 do 4,6. V absolutní hmotnosti krmiva je to poměrně hodně, ale z hlediska spotřeby sušiny na jednotku růstu je to velmi málo. Naše výpočty ukázaly, že zvíře vydá pouze 540 g sušiny na 1 kg přírůstku. V žádném jiném období života nemají prasata takový vzorec výdeje živin pro růst. Tento vzor není typický pro všechny ostatní druhy hospodářských zvířat.
Optimální je, když sele v první dekádě života denně zkonzumuje mléko v množství rovnajícím se 1/2 jeho hmotnosti a ve věku 10-30 dnů tato spotřeba běžně klesá na 1/6 jeho hmotnosti. Tato podmínka pro krmení selat téměř zcela závisí na produkci mléka prasnice.
I přes konzumaci výživného kolostra v prvních 5 dnech života až 90 % narozených mláďat nepřibírá, ale hubne. To je způsobeno prudkou změnou chemického složení těla zvířete. Rychle ztrácí vodu a ztrátu nahrazuje suchými látkami. Pouze z kůže obsahující až 800–850 g vody na 1 kg hmotnosti se odpaří až 1/3 vlhkosti. Tyto ztráty se však během růstu rychle zpomalují. Od třetí dekády života, kdy mláďata začnou konzumovat nemléčné krmivo s dostatečným obsahem sodíku, se zásoby vody začnou opět zvyšovat.
Kde se spotřebuje energie spotřebovaná mlékem (kolostrem), pokud v prvních 5–7 dnech selata prakticky nepřibírají?
Za prvé, intenzivní metabolismus novorozenců na pozadí nevyvinuté termoregulace způsobuje výrazné ztráty tepla z těla ve formě produkce tepla. V 5 dnech věku jsou tyto ztráty 130–150 kcal na 1 kg živé hmotnosti, v 10 dnech věku klesají na 120–130 kcal, do 2 měsíců věku dosahují 52 kcal nebo klesají o 2,5–2,8 krát a ve věku 4 měsíců dosahují pouze 35–38 kcal, což je 3,4–3,9krát méně než u novorozených selat.
Vysoká produkce tepla u novorozenců neznamená, že energie potravy je vynakládána neproduktivně. Naopak vysoká úroveň metabolických procesů je doprovázena vysokou intenzitou ukládání živin v těle selat.
V prvních třech týdnech života selata ukládají 1-8 g bílkovin na 16 kg živé hmotnosti za den, ve 4 měsících – 3,0-4,0, v 7 měsících. – 1,0–1,5 g. Zvýšení koncentrace vápníku je 0,5–1,0; 0,4–0,6 a 0,2–0,3; fosfor – 0,3–0,6; 0,2–0,4 a 0,1–0,2 g.
Navzdory primární roli mléka prasnice ve výživě selat zajišťuje pouze 45 % přírůstku hmotnosti zvířat během období sání. Zvířata akumulují zbývajících 55 % svého růstu díky živinám z doplňků (aditiv) a ještě lépe z krmných směsí.
Čím dříve se tedy zvířata adaptují na maximální spotřebu a trávení krmiva a doplňků, tím intenzivnější bude jejich růst a vývoj po zastavení sání. Rychlá adaptace selat na doplňky stravy má navíc pozitivní vliv na zdraví a produktivitu matek, které méně hubnou a jsou lépe připraveny na další reprodukční cyklus.
Během 1. týdne života je na 100 g růstu selete potřeba 1,9 MJ stravitelné energie, ve 3. týdnu – 2,2; 5. – 2,5; 7. – 3,4 MJ. Zvíře o hmotnosti 5 kg by tedy mělo přijmout 6,3 MJ denně, 10 kg – 10,9 a 20 kg – 16,8 MJ energie stravitelných živin.
Při nedostatku energie ve stravě nebo její špatné dostupnosti pro mladé tělo se růst selat zpomaluje, stávají se letargickými, hubnou a hubnou, protože tělo využívá vlastní zásoby tuku jako zdroj energie, i když minimální.
Hladina bílkovin je řízena současně s obsahem metabolické energie, protože její nedostatek kvantitativně i kvalitativně (obsah aminokyselin) vede ke zpomalení růstu a snížení aktivity žláz s vnitřní sekrecí, které vylučují hormony. Tělo zpomaluje tvorbu bílkovin a enzymů.
Za minimální požadavek na dusíkaté látky u selat o hmotnosti od 5 do 15 kg se považuje 18 %, průměr – 20 % a maximálně 22 % hmotnosti sušiny krmiva.
Nežádoucí je také nadbytek bílkovin, protože se snižuje účinnost využití dusíku, který se ztrácí močí, dochází k narušení metabolismu, dochází k překrvení a ke známkám diatézy.
Krmné standardy zajišťují optimální množství hrubých bílkovin v závislosti na živé hmotnosti selat. Selátko o živé hmotnosti 3 kg tedy potřebuje asi 30 g hrubé bílkoviny denně nebo 25,2 g stravitelné bílkoviny, při 6 kg – 87 g syrové bílkoviny, 73 g stravitelné, při 8 kg – 103 a 84, při. 10 kg – 118 a 96 g a při 28 kg – 187 a 153 g, v tomto pořadí. Tak vysokou úroveň lze zajistit pouze současným zařazením krmných přísad živočišného a rostlinného původu do stravy.
Novorozená selata zároveň musí přijímat určitý soubor aminokyselin jako součást bílkovin v jejich hladině a poměru potřebném pro tělo.
První limitující aminokyselinou je lysin, jehož hladina pro sající selata o hmotnosti do 4–5 kg by měla být 1,4 % sušiny potravy nebo 2,0–2,5 g na hlavu a den. Toto množství lysinu je plně zajištěno konzumací mléka prasnice v prvních 10–14 dnech života.
Od 3. dekády, kdy se živá hmotnost zvyšuje na 6 kg, již nejsou selata schopna uspokojovat svou potřebu lysinu pouze z mléka. Od tohoto období by mělo krmení zajistit 20 % a od začátku 2. měsíce 30 % potřeby lyzinu. Dále, až do okamžiku odstavení, klesá přísun lysinu do těla z mateřského mléka na 20 % na pozadí zvýšení jeho celkové potřeby. Z praxe krmení mladých zvířat vyplývá, že v období mezi 30. a 60. dnem života a také v prvním měsíci po odstavu trpí selata nejčastěji nedostatkem lysinu.
Nedostatek první limitující aminokyseliny lysinu v krmivu během období sání je jednou z hlavních příčin nerovnováhy aminokyselin a sníženého růstu.
Druhou limitující aminokyselinou je methionin. Norma této aminokyseliny v potravě mladých prasat je stanovena na 60 % množství lysinu nebo 3–3,5 % hmotnosti hrubého proteinu. Velmi malá část methioninu může být nahrazena cystinem, takže standardy krmení často udávají celkovou potřebu methioninu a cystinu.
Absence nebo nízká hladina zvířecího krmiva ve stravě často limituje nejen lysin a methionin, ale i 3. aminokyselinu – tryptofan. Je přirozené, že jeho potřeba je spojena i s faktorem intenzivního růstu svalové tkáně mladých zvířat, kde je tryptofan obsažen ve velkém množství. .
Pokud jde o všechny ostatní esenciální aminokyseliny, selata uspokojí své potřeby, pokud krmivo obsahuje množství stravitelných bílkovin požadovaných normami.
Sacharidy pro kojená selata slouží jako zdroj konstrukčního materiálu a energie. V prvních dnech života mladého zvířete je hlavním sacharidem laktóza z mleziva a mléka prasnice. V průměru během 1. dekády života novorozenec přijímá 25 g laktózy denně, ve druhé – až 36, ve 3. – až 31 g. Počínaje 3. dekádou by měla být uspokojena potřeba sacharidů nejen z mléka, ale i z mléka.ale i sacharidů obsažených v hnojivech.
Cukr (ne více než 2-3 g na 1 kg živé hmotnosti) lze zařadit do krmení jako ochucovací přísadu pro rychlé navyknutí na konzumaci krmiva. Zvýšené dávky cukru mají negativní vliv na stravitelnost bílkovin a snižují normální vylučování trávicích šťáv.
Hladina vlákniny v potravě selat do 2 měsíců věku od doby, kdy začnou přijímat doplňky s rostlinnými složkami, by neměla překročit 2-3 % množství sušiny.
Tuk jako zdroj energie, esenciální mastné kyseliny (linolová, linolenová a arachidonová) a rozpouštědlo vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), přijímají selata v počátečním období života pouze s mateřským mlékem: při začátek sání – do 60 g denně a do konce kojení – do 16 g. Proto by krmivo pro selata mělo obsahovat přibližně 5 % tuku v sušině. Při zvýšení tuku v potravě na 10 % selata obtížně zpracovávají přebytek, což zpomaluje jejich růst a vývoj.
Nedostatek biologicky aktivních látek, včetně vitamínů, ve stravě vede k nerozumnému používání krmiva, opožděnému růstu a vývoji a v některých případech i ke smrti.
V konvenčních krmivech pro selata jsou nejvíce deficitní vitaminy A, D, B1, B2, B3, PP B6, B12, proto je nutné jejich obsah v dietách neustále hlídat a v případě potřeby používat doplňky vitaminových přípravků a premixů.
Úlohou vitaminu A (retinolu) v těle selat je regulovat redoxní procesy a zvyšovat odolnost organismu vůči různým onemocněním. Ovlivňuje funkci žláz s vnitřní sekrecí a podílí se na metabolismu bílkovin a sacharidů. Při jeho nedostatku dochází u selat suchou kůži, keratinizaci sliznic a celkově pomalejšímu růstu a vývoji.
Hlavním zdrojem vitaminu A je provitamin beta-karoten, který se nachází v mrkvi, dýni, řepě, zelené trávě, trávě nebo kvalitní senné moučce. Každý kilogram sušiny ve stravě pro selata o hmotnosti od 1,5 do 9,0 kg by měl obsahovat 2,2 a o hmotnosti od 9 do 20 kg – 1,76 tisíc IU vitamínu A.
Vitamin D (kalciferol) – reguluje metabolismus fosforu a vápníku a podporuje normální tvorbu kostní tkáně. Mladá prasata reagují obzvláště silně na nedostatek kalciferolu, což často vede ke křivici, zejména u selat narozených s nízkou živou hmotností. Zásobování selat vitamínem D je možné pomocí speciálních přípravků (trivit a tetravit, vitamín D3 v oleji, ozářené kvasinky a další) ve složení krmiva. Potřeba vitaminu D u sajících selat o hmotnosti od 1,4 do 4,5 kg je 210 IU a od 4,5 do 22 kg – 200 IU na 1 kg sušiny krmiva.
Vitamíny skupiny B jsou součástí mnoha enzymů, které hrají důležitou roli v metabolických procesech organismu, při tvorbě protilátek a zvyšování odolnosti organismu vůči infekčním a jiným onemocněním. Při nedostatku vitamínů této skupiny selata ztrácejí chuť k jídlu, objevují se průjmy, ochrnutí, tmavě hnědé otoky kolem očí, zvýšený výtok z nosu a další příznaky specifické pro každý vitamín.
Zdrojem vitamínů B jsou kvasnice, mléčné výrobky, obiloviny a luštěniny, zelené krmivo a travní moučka, mrkev, dýně, řepa, dále krmiva pro zvířata, koncentrované přísady a speciální krmiva.
Minerální látky (makro a mikro) jsou nezbytnými účastníky mnoha životně důležitých procesů metabolismu, a to jak u novorozenců, tak ve všech obdobích života prasat. Při nedostatku jednotlivých minerálních prvků nebo jejich komplexu se zpomaluje růst selat a snižuje se chuť k jídlu.
Pro usnadnění sestavování krmných schémat a diet pro sající selata můžete použít vyvinuté desetidenní normy pro nutriční požadavky selat (I.S. Tronchuk, P.V. Voronyansky, N.T. Nozdrin et al., 1979), uvedené v tabulce 1 , stejně jako standardy popsané V.I. Truchačevem. N.Z. Zlydnev, A.I. Podkolzin, 2006), uvedené v tabulce 2.
Desetidenní nutriční požadavky sajících selat
První (živá hmotnost selat 1,3-2,8 kg)
Po porodu je pro selata jediným nezbytným krmivem mléko prasnice. Na 1 kg růstu selete během první dekády života se spotřebuje 100 % živin mateřského mléka, během druhé – 82,5 %, během třetího – 54,9 %, během čtvrtého – 37,3 %, v pátém – 24,9 % a během šestého – pouze 14,8% a zbytek – kvůli hnojení. To naznačuje, že krmení selat je nesmírně důležité pro získání silných, dobře vyvinutých selat.
Energetická náročnost selat
Potřeba metabolické energie selat na 1 kg přírůstku je v první dekádě 5260 kcal, ve třetí 6330, včetně 3460 z mateřského mléka, a v pátém – 5740, včetně pouze 840 kcal z mateřského mléka.
Pokud ve stravě selat chybí energie, budou zakrnělá, rychle zeslábnou a jsou velmi podvyživená, protože zásoby tělesného tuku jsou využívány jako zdroj energie.
V první dekádě života jsou energetické potřeby selat plně pokryty mlezivem a mlékem prasnic. Počínaje druhou dekádou je však energetická náročnost splněna pouze z 82,5 % a selata je třeba dokrmovat různými krmnými směsmi. Jelikož selata v tomto věku konzumují malé množství krmiva, měly by být krmné směsi lehce stravitelné a vysoce výživné.
Kolik bílkovin potřebují selata?
U novorozených selat tvoří tělo 67 % bílkovin v sušině a u 60denních selat – 50 %. Nedostatek bílkovin ve výživě selat, a to jak v množství, tak v kvalitě, vede k poklesu syntézy bílkovin, což výrazně ovlivňuje růst a vývoj selat. Ale přebytek bílkovin ve stravě je také nežádoucí, protože to snižuje efektivitu využití krmiva v těle a zvyšuje spotřebu bílkovin pro získání jednotky zisku.
V prvních dnech života přijímají selata z mléka prasnice 35 – 40 g bílkovin denně. Později se množství bílkovin dodávaných mlékem snižuje a selata jejich potřeba zvyšují. Proto je možné zajistit normální růst a vývoj selat pouze včasným přivykáním na příkrm a především odstředěné mléko, vysoce bílkovinné, lehce stravitelné krmivo živočišného a rostlinného původu.
Na 1 kg růstu potřebují selata v prvních deseti dnech 233 g stravitelných bílkovin, ve třetím 290 g, z toho 175 z mateřského mléka, a v pátém 258 a 75 g.
Potřeba bílkovin selat do značné míry závisí na jejich kvalitě, tedy množství a poměru esenciálních aminokyselin. Kojící selata jsou zvláště citlivá na dietní deficit tří aminokyselin – lysinu, methioninu a tryptofanu.
S mateřským mlékem v první dekádě života sele dostává 3,5 g lysinu, 4,4 g methioninu a cystinu a 0,5 g tryptofanu. Počínaje koncem druhé dekády nemohou selata uspokojit potřebu aminokyselin z mléka prasnic a vyžadují dodatečný přísun prostřednictvím krmení.
Zvláště užitečná jsou hotová krmiva pro krmení selat ve formě malých granulí s vysokým obsahem mléčné bílkoviny (sušená syrovátka), živočišných bílkovin (sušené krvinky) a speciální formy rostlinných bílkovin (fermentovaná sójová a bramborová bílkovina). Tvar granulí neucpává nosní cesty, selata nekýchají a aktivně žvýkají křupavé jídlo.
Jaké sacharidy potřebují selata?
Sacharidy jako laktóza, sacharóza, škrob v těle selat jsou zdrojem energie pro životní funkce. Další sacharidy – manóza, galaktóza a další – hrají roli strukturálního materiálu pro syntézu buněk.
V prvních dnech života je hlavním zdrojem sacharidů kolostrum a mléko prasnice. Prase tedy v průměru zkonzumuje v první dekádě 25 g laktózy denně, ve druhé 36 g a ve třetí 31 g.
Vzhledem k tomu, že selata v raném věku nemohou sacharózu účinně vstřebávat, její množství v potravě by nemělo překročit 2 – 3 g na 1 kg živé hmotnosti. V tomto věku selata lépe využívají škrob.
Vláknina jako další zdroj sacharidů musí být ve stravě selat kontrolována. V závislosti na věku by se obsah vlákniny měl pohybovat od 0 do 2-3 % sušiny stravy.
Více zajímavých informací na našem Facebooku.
Jak zajistit selatům tuk?
Tuky v těle selat slouží jako koncentrovaný zdroj energie a rezervních látek pro tělo. Mastné kyseliny jako kyselina linolová, linolenová a arachidonová se v těle selat nesyntetizují, proto jsou považovány za esenciální a musí být dodávány s krmivem.
Během první a druhé dekády života přijímají selata 56 – 59 g tuku s mlezivem a mlékem, během třetího – 45 a na konci dojeného období – asi 16 g. Krmná směs pro selata by měla obsahovat přibližně 3 -3,5 % tuku v sušině stravy.
Bohatým zdrojem esenciálních mastných kyselin pro selata je prasnicové mléko, olejnatá semena, pokrutiny, šrot a nejedlé tuky živočišného původu. Krmivo bohaté na tuky však snadno žlukne a stává se velmi toxickým, zejména pro sající selata. Proto je v domácích podmínkách pro krmení selat lepší používat hotové vyvážené krmivo, které obsahuje všechny potřebné mastné kyseliny osvědčené kvality.
Jak krmit selata?
Od třetí dekády života se selata zpravidla potýkají s nedostatkem živin, které přijímají z mateřského mléka. V tomto ohledu je třeba selata učit od útlého věku (5-7 dní) jíst různé druhy krmiv. Čím dříve selata začnou konzumovat další krmivo, tím rychleji se normalizují jejich trávicí procesy a zvyšuje se efektivita využití živin krmiva. Selata snáze snášejí odstav od prasnice a stávají se odolnějšími vůči nachlazení a gastrointestinálním onemocněním.
Tradiční režimy krmení selat zahrnovaly používání obilovin a odstředěného mléka. Tato technologie krmení selat má pozitivní vliv na růst a vývoj, ale z ekonomického hlediska je neefektivní. Náklady na zvýšení hmotnosti se zvyšují. Navíc je potřeba hlídat čerstvost potravin, aby nezkysly.
V prvních hodinách po porodu je velmi důležité, aby selata prasnici kojila. Selata se rodí s malými energetickými zásobami a jsou nestabilní vůči různým faktorům prostředí, zejména patogenním. První porce mleziva dodají novorozencům potřebné živiny a s nimi i specifické bílkoviny – gamaglobuliny, které selata chrání před různými infekčními nemocemi a především před nemocemi dýchacích cest a zažívacího traktu.
Vzhledem k tomu, že množství gamaglobulinů v mlezivu prasnic rychle klesá a snižuje se i jejich vstřebávání, doporučuje se poprvé pustit selata pod prasnici nejpozději za 1 – 2 hodiny. Pokud porod trvá déle než dvě hodiny, jsou selata vpuštěna bez čekání, dokud se všechna selata nenarodí.
Během prvních 2-3 týdnů by prasnice měly krmit selata každých 40-60 minut, to znamená 24-36krát denně, a na začátku druhého měsíce laktace – 17-24krát.
Krmný režim pro selata musí odpovídat základnímu pravidlu – porci krmiva musí sníst nejpozději do 1,5-2 hodiny při krmení mokrou stravou a 3-4 hodiny při krmení suchou stravou.
Selata jsou krmena ad libitum, a pokud zbydou zbytky krmiva, jsou odstraněna.
Při rozdělování denního množství krmiva na porce je nutné vzít v úvahu anatomické a fyziologické vlastnosti žaludku a střev selat v různém věku. V prvních týdnech života objem trávicího traktu selat neumožňuje přijímat velké porce krmiva. Proto až do 30 dnů věku je třeba je krmit 4krát a od 31 do 60 dnů – 3krát.
Pokud jsou selata krmena kompletním krmivem v granulované formě z automatického krmítka, po 30 dnech věku je lze podávat XNUMXx denně.
Moderní technologie krmení selat jsou založeny na krmení suchým granulovaným hotovým vyváženým krmivem od 3. dne života. Přístup k potravinám musí být volný. To je zvláště důležité, pokud jsou v hnízdě slabá selata, která nemají čas jíst s jinými, silnějšími selaty.
Průměrná spotřeba hotového krmiva závisí na jeho užitkovosti. Čím zdravější jídlo, tím menší spotřeba. Selata rychle sežerou a většinu dne prospí.
Jak krmit selata během odstavu?
Odstav selat od prasnice je důležitým technologickým procesem v systému odchovu selat a má velký význam pro jejich další růst a vývoj. Technika odstavu selat od prasnic zahrnuje dva hlavní výrobní procesy: přípravu selat a přípravu prasnic.
Hlavním předpokladem úspěšného odstavu je včasná příprava selat na přechod na krmení nejrůznějšími krmivy rostlinného i živočišného původu. Špatně připravená selata na odstav nemohou zkonzumovat velké množství krmiva, výrazně omezit růst a dokonce ztratit živou hmotnost.
Příprava prasnic na odstav jejich selat zahrnuje snížení produkce mléka v předvečer odstavu. Za tímto účelem se 1,5–2 dny před odstavením sníží denní příjem krmiva o 30 % au dojnic o 50 %. Den před odstavením navíc omezte spotřebu vody. Za takových podmínek je produkce mléka u prasnic výrazně snížena a je zabráněno mastitidě.
Pro prevenci gastrointestinálních poruch u selat do 3-5 dnů po odstavu snižte denní příjem krmiva o 15-20% a vyřaďte z jídelníčku krmivo, které se rychle kazí (mléko). Množství vody není omezeno.
Jedním z kritických momentů odstavu ve velkochovech je stres, který vzniká při přesunu selat do jiných prostor; jedinci z různých hnízd se zformují do velké klece. Proces odstavu doma se zásadně liší od odstavu na velkochovech. Odstavená selata zpravidla zůstávají ve svém známém prostředí. Tento faktor minimalizuje stres během odstavu od prasnice.
Druhým kritickým faktorem při odstavu je odstranění mateřského mléka z krmiva. A pokud selata nevědí, jak jíst jinou potravu, vede to k žaludečním a střevním poruchám, hubnutí v prvním týdnu po odstavu a rozvoji toxických infekcí, např. kolibacilózy (edematózní onemocnění). V chovu prasat je období odstavu nejkritičtější a výkonnost farmy lze hodnotit podle toho, jak jí farma prochází.
Domácí minifarmy dnes intenzivně přecházejí na moderní technologie ustájení a krmení. Majitelé vybavují prostory chovu prasat automatickými napáječkami a krmítky, které jim umožňují nepřerušovaně poskytovat čistou vodu a krmivo. To je velmi důležité pro rovný přístup k potravinám. V kleci jsou silná selata a slabá.
Pokud nejsou vytvořeny podmínky pro nepřetržitý přístup ke krmivu, slabá selata budou hladovět, zaostávat v růstu a vývoji, onemocní a zemřou.
Moderní technologie krmení nabízí progresivní krmivo pro krmení sajících selat – hotové krmivo pro krmení selat ve formě malých granulí. Krmivo pro svou vysokou nutriční kvalitu, atraktivní chuť a mléčné aroma skvěle doplňuje mléčnou výživu. Selata si na tuto potravu v období sání rychle zvyknou a po odstavu dobře přijímají jinou potravu.
