Během výsevních kampaní 2020/21. spotřeba hnojiv vzrostla o 6,3 % – jde o nejvýraznější nárůst od roku 2010. Hlavní důvody: vysoké ceny zemědělských plodin, které vytvořily příznivý vztah k cenám hnojiv, dobré počasí v klíčových spotřebitelských zemích a zvýšená vládní podpora zemědělství. V listopadu 2021 specialisté z Mezinárodní asociace hnojiv (IFA) psali o snížení spotřeby hnojiv o 3 % v sezóně 2021/22, nicméně toto snížení považujeme za optimistické, protože nezohledňuje ukrajinské události. Příslušná omezení a obtíže podrobněji zvážíme v následujících částech.
Největší světoví výrobci hnojiv: Čína (podíl asi 30 %), USA (13 %), Rusko (12 %), Indie (10 %) a Kanada (9 %). Největší producenti, s výjimkou Ruska, jsou zaměřeni na domácí trh, Rusko je tedy největším světovým exportérem. Vzhledem k povaze surovin jsou světovými lídry ve výrobě hnojiv země bohaté na nerostné suroviny, zejména zemní plyn: Rusko, země Středního východu, Čína.
Největší země dovážející hnojiva: Brazílie (12,5 % z celkového celosvětového dovozu hnojiv), Indie (10,4 %), USA (8,5 %), Čína (4,2 %), Francie (2,9 %).
- PJSC PhosAgro. Tržby 421 miliard rublů. Objem prodeje 10,4 mil. tun. Jeden ze světových lídrů ve výrobě hnojiv obsahujících fosfor. Asi 65–70 % tržeb tvoří export.
- MHC EuroChem Group. Tržby 323 miliard rublů. Objem prodeje je 27 milionů tun. Skupina patří mezi 5 největších světových výrobců hnojiv. Vyrábí hnojiva se všemi 3 hlavními účinnými látkami (dusík, fosfor, draslík). Asi 80 % tržeb tvoří export.
- PJSC Uralkali. Tržby 305 miliard rublů. Objem prodeje 12 milionů tun. Zařazeno mezi 3 největší světové výrobce potašových hnojiv. Asi 80 % tržeb tvoří export.
- PJSC Acron. Tržby 137 miliard rublů. (údaje za 9 měsíců roku 2021). Objem výroby je 8,5 milionu tun. Patří mezi deset největších světových výrobců hnojiv (prodej je založen na dusíkatých a komplexních hnojivech). Příjmy z exportu 80 %.
- JSC UCC Uralchem. Tržby 130 miliard rublů. Objem výroby je 6,5 milionu tun. Top 2 v Rusku, pokud jde o výrobu dusíkatých hnojiv. Objem exportu 70-80%.
Loňský rok 2021 byl pro výrobce hnojiv velmi úspěšný, když ceny meziročně vzrostly o 80 % kvůli výpadkům dodávek (způsobeným exportními omezeními v Rusku, Číně a řadě dalších zemí) při rostoucí poptávce v Evropě a USA po pandemii. rok 2020 roku. Náklady na suroviny rovněž ovlivnily některé segmenty hnojiv. Například zvýšení světových cen zemního plynu s sebou nese i zvýšení ceny dusíkatých hnojiv. V Rusku byl tento problém vyřešen takto: od 16. července došlo ke zmrazení cen hnojiv pro domácí trh. V době psaní tohoto článku platil režim do 31. května, ale může být prodloužen až do konce roku.
V době zveřejnění materiálu vývoz hnojiv z Ruska podléhal kvótám. Kvóty byly zavedeny v prosinci 2021 (omezení se týká dusíkatých a směsných hnojiv a blíží se skutečným objemům vývozu, takže omezení není pro podnikání kritické).
Kromě vládního nařízení v Rusku podléhali vnějšímu vlivu i výrobci hnojiv. Po zahájení speciální vojenské operace se příjemci a vrcholový management společností EuroChem, PhosAgro, Uralchem, Uralkali a Acron dostali pod sankce Evropské unie a Velké Británie. Většina z nich se po sankcích vzdala kontroly ve svých společnostech a opustila vedoucí pozice. Spojené státy zase uznaly hnojiva jako základní zboží, takže ruští výrobci nepodléhají americkým sankcím. Evropská unie a Velká Británie rovněž neuvalily embargo na ruská hnojiva, ale zavedly kvóty, které vstoupí v platnost 10. Kvóty ovlivní chlorid draselný a smíšená hnojiva s draslíkem. Velikost kvót je také srovnatelná se skutečným objemem dodávek. Toto opatření má pravděpodobně zastavit reexport běloruských hnojiv přes Rusko.
Tak, neexistují žádné přímé zákazy vývozu hnojiv z Ruska, ale existují nepřímá omezení, která vytvářejí:
- Potíže při exportu kvůli soukromým odmítnutím jednotlivých společností pracovat s ruským nákladem (kontejnerové dopravce MSC, Maersk, CMA CGM, finský železniční operátor VR Group).
- Vynucené personální změny kvůli osobním sankcím vůči top managementu.
Světová banka odhaduje, že náklady na hnojiva by mohly v roce 70 vzrůst až o 2022 % (kromě 80% nárůstu v roce 2021). Pokud zemědělci na pozadí rostoucích cen sníží objem nákupů hnojiv, mohlo by to vést k poklesu objemu sklizně v roce 2023, což vytváří hrozbu zvýšených problémů s rostoucími cenami potravin ve světě.
Analytici Uniservice Capital se domnívají, že současná situace nijak výrazně neovlivní ruské výrobce, kteří v roce 2021 získali přebytečné zisky a mají dobré vyhlídky v kontextu rostoucích cen v roce 2022. Sankční tlak, zmrazení cen v Rusku a logistická omezení společnost významně neovlivní financí. V příštích 6-9 měsících nastanou hlavní změny na globálním trhu v oblasti redistribuce prodeje ruských hnojiv z Evropy a USA do zemí Asie a Latinské Ameriky.
Po celém světě jsou žádané tři druhy hnojiv a jejich různé směsi. K separaci dochází podle hlavní účinné látky: dusíku, draslíku a fosforu. Při výrobě dusíkatých hnojiv jde o výrobu čpavku, který obsahuje dusík. Výroba fosfátových a draselných hnojiv je zase spojena s těžebním průmyslem: nejprve se vytěží potřebná ruda a poté se podrobí řadě chemických přeměn.
Obr. 1. Technologie výroby minerálních hnojiv
Odbornost v oboru
Poptávka po minerálních hnojivech
Globální trh s minerálními hnojivy vstoupil do nového desetiletí na vzestupu. Poptávku podpořily rostoucí ceny potravin a cílené dotace farmářům v Asii a Indii. Rostoucí dovoz potravin do Číny zvláště přispěl k dynamice poptávky po hnojivech.
Obr.2. Globální struktura poptávky po hnojivech, %
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org/
Růst celosvětové poptávky po hnojivech je pozorován od sezóny 2018/19, kdy činil 188,2 milionů tun, v roce 2019/20 – 191,7 milionů tun, v roce 2020/21 – 203,8 milionů tun. Podle jarních prognóz IFA V roce 2021/22 se očekával pokles poptávky po hnojivech o 3 % na 198,2 mil. t. Již v červnu 2022 však experti IFA předpovídají další nárůst na 210 mil. tun.
Obr.3. Globální poptávka po hnojivech, miliony tun
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org/
Hlavními spotřebiteli hnojiv jsou producenti obilí. Z nich nejvíce hnojiv vyžaduje kukuřice, pšenice a rýže.
Obr.4. Světová spotřeba hnojiv podle plodin
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org/
Největší výrobci minerálních hnojiv
Největší výrobci hnojiv na světě: Čína (podíl cca 30 %), USA (13 %), Rusko (12 %), Indie (10 %) a Kanada (9 %). Největší producenti, s výjimkou Ruska, jsou zaměřeni na domácí trh, Rusko je tedy největším světovým exportérem. Vzhledem k povaze surovin jsou světovými lídry ve výrobě hnojiv země bohaté na nerostné suroviny, zejména zemní plyn: Rusko, země Středního východu, Čína.
Obr.5. Největší výrobci hnojiv na světě na začátku roku 2022, %
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org
Vývoz minerálních hnojiv
Na konci roku 2021 činil celkový objem celosvětového vývozu hnojiv přibližně 85,5 miliardy USD, z čehož podíl Ruska činil 12,5 miliardy USD (14,6 %), Čína – 10,9 miliardy USD (12,7 %), Kanada – 6,6 miliardy USD (7,7 %), Maroko – 5,7 miliardy USD (6,7 %), USA – 4,1 miliardy USD (4,8 %), ostatní země – 45,7 miliardy USD (53,5 %).
Obr.6. Největší země vyvážející hnojiva na světě na začátku roku 2022, %
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org
Hlavními výrobci a vývozci dusíkatých hnojiv jsou Rusko, Čína a země EU; fosfátová hnojiva – Čína, Maroko a Rusko; potašových hnojiv – Kanada, Rusko a Bělorusko.
Rýže. 7. Top 6 zemí vyvážejících dusíkatá hnojiva
Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství
Přečtěte si také
Rýže. 8. Top 6 zemí vyvážejících fosfátová hnojiva
Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství
Obr.9. Top 6 zemí vyvážejících potašové hnojivo
Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství
Podle Kommersantu se Rusko od dubna 2022 stalo předním dodavatelem dusíkatých fosforečných hnojiv do Indie, která by měla obdržet 350 tisíc tun hnojiv na bázi fosforečnanu amonného nakoupených za sníženou cenu. Smlouva s Ruskem o dodávkách hnojiv stanoví cenu jedné tuny hnojiv na 920–925 USD. Ostatní asijské země, jako Bangladéš, Indonésie a Thajsko, uvádějí ve svých každoročních výběrových řízeních na dovoz hnojiv průměrnou cenu 1000 1030 – XNUMX XNUMX USD za tunu.
Největší dovozci minerálních hnojiv
Největší země dovážející hnojiva: Brazílie (12,5 % všech světových dovozů hnojiv), Indie (10,4 %), USA (8,5 %), Čína (4,2 %), Francie (2,9 %).
Obr. 10 Největší dovozci hnojiv na světě na začátku roku 2022, %
Zdroj: International Fertilizers Association (IFA) https://www.fertilizer.org
Převážnou část dusíkatých hnojiv dováží Indie (11,7 %), Brazílie (11,1 %), USA (7,93 %), Francie (4,28 %), Mexiko (2,49 %); potašová hnojiva – USA (16,6 %), Brazílie (16,4 %), Čína (12,4 %), Indie (9,04 %), Indonésie (4,52 %). Pokud jde o fosfátová hnojiva, hlavním dovozcem (a zároveň výrobcem) je Indie s podílem 30 % na světovém dovozu a Indonésie (22 %).
Světové ceny hnojiv
Cenotvorba dusíkatých hnojiv je určována především cenami zemního plynu, jehož náklady se mohou při plánování nákladů na výrobu dusíku pohybovat v rozmezí 70-90 %. Cena fosforečnanových a potašových hnojiv je dána objemem nabídky a poptávky. Výroba posledně jmenovaných je navíc spojena s jejich uložením. V souladu s tím náklady na fosfátová a draselná hnojiva zahrnují náklady na dopravu a obecně logistiku.
Cena hnojiv od února 2022
Od února 2022 exponenciálně rostly ceny zemního plynu v zemích EU a následně i ceny dusíkatých hnojiv. Navzdory tomu, že ceny zemního plynu klesly do června 2022 téměř o 60 %, zůstávají náklady na dusíkatá hnojiva ve srovnání s loňskými hodnotami stále vysoké. Přitom plyn ve Spojených státech, navzdory tomu, že cena stále roste, zůstává levnější než evropský plyn. V souladu s tím je cena dusíkatých hnojiv v zemích EU mnohem vyšší než v USA.
Obr. 11 Ceny dusíkatých hnojiv v dolarech za tunu
Vysoké ceny fosfátových hnojiv jsou způsobeny především rostoucí poptávkou po nich z Indie a také omezením vývozu z Ruska a Číny.
Obr. 12 Ceny za fosfátová hnojiva v dolarech za tunu
V létě 2022 zavedla EU omezení dodávek běloruských potašových hnojiv, což způsobilo jejich zdražení ve světě. A v současné době růst cen potašových hnojiv pokračuje kvůli obavám světového společenství z nedostatku ruských hnojiv. Kanada je schopna dohnat nedostatek potašových hnojiv v případě zastavení dodávek z Číny a Ruska, ale nastolit produkci až 18 milionů tun ročně bude trvat minimálně 1-2 roky.
Obr. 13. Ceny potašových hnojiv v dolarech za tunu
Rusko na světovém trhu s hnojivy
Rusko je největším vývozcem hnojiv. Jen v roce 2021 bylo vyrobeno 58,6 mil. tun hnojiv, z toho 64 % (37,6 mil. tun) bylo exportováno.
Obr. 14. Export hnojiv z Ruska podle druhu na začátku roku 2022, miliony tun
Aby se zabránilo nadměrnému růstu exportu, ruská vláda bude zpočátku od 1. prosince 2021 do května 2022. zavedla kvóty na vývoz dusíku (8,3 mil. tun) a komplexních hnojiv obsahujících dusík (5,9 mil. tun). V obou případech se jejich objem blíží běžným objemům vývozu a neměl by poškodit výrobce hnojiv. Účelem omezení není ponechat ruské zemědělce bez hnojiv v období setí v březnu – květnu 2022. Na konci května byly kvóty prodlouženy do konce roku 2022. Teprve v červnu 2022 mohou výrobní podniky vyvážet hnojiva bez omezení.
Přečtěte si také
Zahraniční ekonomové a politici dnes tvrdí, že vývoz minerálních hnojiv je jedním ze strategických nástrojů Ruska v boji proti globálním sankcím. Kvóty na vývoz hnojiv zavedené Ruskem způsobí vyšší ceny potravin po celém světě (čím nižší nabídka hnojiv, tím nižší produkce), a také ovlivní výnos sezóny 2021/22.
Stůl. 1. Přední klíčoví výrobci minerálních hnojiv ve světě podle objemů výroby pro sezónu 2020/21.
Norwegian Yara International (28 milionů tun, včetně výroby meziproduktu – čpavku)
Marocký OCP (11 milionů tun)
Kanadský Nutrien (13,6 milionů tun, hodlá vyrábět ~ 2022 milionů tun v roce 15 a až 16 milionů tun v roce 2023)
American CF Industries (19 milionů tun)
American Mosaic (7,3 milionu tun, ale je zde potenciál až 9,9 milionu tun)
Běloruské Belaruskali (12,5 milionů tun, potenciál – 16 milionů tun v roce 2023)
ruský EuroChem (9,3 milionů tun)
ruský EuroChem (3,1 mil. tun + komplexní hnojiva 3,7 mil. tun); v únoru koupil fosfátový projekt Serra do Salitre od společnosti Yara, který zahrnuje fosfátový důl a závod s kapacitou 1 milion tun
Ruský Uralkali (12 milionů tun)
Ruský Acron (7,7 milionů tun, včetně výroby čpavku a komplexních hnojiv)
Kanadský Nutrien (2,6 milionu tun)
ruský EuroChem (2,5 milionů tun)
Ruský PhosAgro (2,4 milionu tun)
Kvůli výpadkům logistiky způsobeným omezením dodávek zejména z Ruska a Číny, stejně jako vysoké poptávce z EU a USA po pandemii a růstu surovin (například zemního plynu) vzrostly ceny hnojiv o 80 %, což určuje vysoké zisky pro výrobce. Rusko zavedlo kvóty jako nástroj státní regulace hnojiv a jejich cen.
Přečtěte si také
Sankce proti ruským výrobcům hnojiv
Kromě vládní regulace jsou však výrobci hnojiv ovlivněni také sankcemi EU a Spojeného království. Zejména mluvíme o sankcích uvalených na vrcholové manažery společností PhosAgro, Uralchem, Uralkali, EuroChem a Acron, kteří byli nuceni rezignovat na své vedoucí pozice. Kromě toho země EU a Spojené království zavedly od 10. července 2022 kvóty na dodávky určitých ruských hnojiv: chloridu draselného a směsných hnojiv obsahujících draslík. Odborníci se domnívají, že kvóty na ruská hnojiva byly zavedeny proto, aby se zabránilo reexportu potašových hnojiv z Běloruska přes území Ruské federace.
Pátý balíček protiruských sankcí, který vstoupil v platnost 8. dubna, obsahoval omezení dovozu minerálních hnojiv z Ruska. Ruská hnojiva z EU a USA byla zároveň zařazena na seznam základního zboží, čímž byla hnojiva ze sankčního seznamu vyloučena. Ještě v polovině května navrhl generální tajemník OSN Antonio Guterres zrušit omezení na ruská a běloruská hnojiva, pokud Rusko povolí vývoz obilí z ukrajinských přístavů. K této iniciativě se vyjádřila ruská strana, která poukázala na nemožnost přepravy ukrajinského obilí a obecně zřízení lodní dopravy kvůli tomu, že ukrajinské přístavy a vodní plochy jsou zaminovány.
Jelikož americká vláda, jak je uvedeno výše, zařadila ruská hnojiva na seznam základního zboží, dodávky do této země nebudou omezeny. Vývoz ruských hnojiv tedy v současné době není nijak vážně omezen, potíže s dodávkami však způsobují výše uvedená nepřímá omezení: včetně odmítnutí některých zahraničních logistických společností přepravovat ruská hnojiva (např. CMA CGM, finský železniční dopravce Skupina VR).
V současnosti většina dovážejících zemí čeká na zrušení omezení dodávek hnojiv z Číny. Čína oznámila obnovení exportu v létě 2022. Současná napjatá situace na Tchaj-wanu však může vést ke vzniku konfliktu v řadě zemí, zavedení sankcí proti Číně a podle toho i světový trh s hnojivy již ztratí své dva největší dodavatele – Rusko a Čínu.
Poptávka po minerálních hnojivech na tuzemském trhu
Mimochodem, domácí výrobci minerálních hnojiv slíbili, že v roce 2022 poskytnou zemědělcům pět milionů tun produktů, pokud jde o 100% aktivní látku, uvedli členové Ruské asociace výrobců hnojiv (RAPU).
Podle ministerstva zemědělství Ruské federace se v současné době neustále zvyšuje potřeba hnojiv. Účastníci trhu s minerálními hnojivy plánují utratit půl bilionu rublů na rozvoj a obnovu výrobních kapacit, aby uspokojili poptávku zemědělských výrobců.
Prezident Ruské asociace výrobců hnojiv Andrey Guryev zaznamenal loni nárůst poptávky po hnojivech. Producenti se dokázali rychle přizpůsobit potřebám trhu a položit základy pro letošní sklizeň.
Jen za posledních sedm let vyčlenil průmysl minerálních hnojiv na vývoj více než 1,3 bilionu rublů. Během příštích sedmi let budou do vývoje investovány další dva biliony rublů. Díky hotovostním investicím bude možné zajistit rostoucí poptávku na prioritním ruském trhu. Analytici předpovídají, že se do roku 2025 zdvojnásobí. V roce 2020 podle ministerstva zemědělství Ruské federace zemědělci zvýšili nákup minerálních hnojiv o 13% a v roce 2021 o 19%. Tuzemský agrokomplex tak za posledních pět let zvýšil spotřebu minerálních hnojiv 1,5krát.
Realizované investiční programy umožní do roku 2026 zdvojnásobit kapacitu průmyslu minerálních hnojiv. Do té doby budou zaváděny nové technologie, realizovány projekty rozvoje ložisek nerostných surovin, modernizována infrastruktura a snížen dopad na přírodu.
Perspektivy rozvoje trhu s minerálními hnojivy
Světová banka odhaduje, že náklady na hnojiva by mohly v roce 70 vzrůst až o 2022 % (kromě 80% nárůstu v roce 2021). Pokud zemědělci na pozadí rostoucích cen sníží objem nákupů hnojiv, mohlo by to vést k poklesu objemu sklizně v roce 2023, což vytváří hrozbu zvýšených problémů s rostoucími cenami potravin ve světě.
Analytici se domnívají, že současná situace nijak výrazně neovlivní ruské výrobce, kteří v roce 2021 získali přebytečné zisky a mají dobré vyhlídky v kontextu růstu cen v roce 2022. Sankční tlak, zmrazení cen v Rusku a logistická omezení výrazně neovlivní hospodaření společností .
V příštích 6-9 měsících nastanou hlavní změny na globálním trhu v oblasti přerozdělení prodeje ruských hnojiv z Evropy a USA do zemí Asie a Latinské Ameriky.
