Nyní je čas vykopat brambory. Ale po vykopání brambor zbylo na zahradě spousta bramborových vršků. Poradíte prosím kam to dát? Možná to spálit? Nebo to bude mít nějaké využití? Je možné to ze stránek vůbec neodstranit?
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, brambory, topy, aplikace, doporučení
57 komentářů 9 díky za otázku 1 oblíbené 80957 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Yulia Belgorod 30. srpna 2015, 16:11
Poděkovat! Poděkoval jsi 891
Otázka přidána do oblíbených
Добавить в избранное
Všechny odpovědi a komentáře (57)
- Přečtěte si všechny komentáře od začátku:
- 1
- 2
2. září 2015, 13:13
Nejprve lze vršky kompostovat. Pavel TRANNOY doporučuje předem namočit na týden v roztoku dusíkatého (organického nebo minerálního) hnojiva. Jedná se o rychlý rozklad toxických látek, které mohou inhibovat jiné rostliny. V příštím roce lze takové vrcholy použít k mulčování ovocných stromů nebo keřů. Nebo pokračujte v kompostování až do podzimu.
Bohužel v době sklizně jsou vrcholy zřídka zcela zdravé. Kompost z problematických vršků lze použít nejdříve po 3 letech. Na podzim se doporučuje rozlít hromadu takového kompostu roztokem síranu měďnatého (2 polévkové lžíce na 10 litrů) pro dodatečnou dezinfekci. Ale to je na vašem uvážení.
Za druhé, vršky mohou být spáleny, aby se získalo cenné fosforo-draselné hnojivo obsahující mikroelementy (bór, železo, mangan, molybden) nezbytné pro zahradní a zeleninové plodiny.
Nakonec lze z vršků připravit insekticidní nálev. K tomu se 0,6 kg čerstvých natě nebo 300-400 g sušených nalije do 5 litrů vody a nechá se 4 hodiny na teplém místě pod víkem. Poté přefiltrujte, přidejte 50 g prádla, dehtu nebo tekutého mýdla. Postřikujte večer, za suchého počasí, 2x za 10-XNUMX dní, podle počtu škůdců.
Poslední ošetření rostlin před sklizní se doporučuje provést minimálně 10-14 dní předem.
2. září 2015, 19:07
Pojďme si to spočítat. Tady je výzva. Zahradník pěstoval brambory na pěti hektarech. Vyrostla dobře, protože bramborové vršky byly obrovské. Otázka problému: jakou velikost by měla mít nádoba, abyste mohli na týden namočit všechny vršky z pole 5 akrů v roztoku? Nebo jak dlouho bude trvat „přemytí“ všech vršků v malých dávkách v malé nádobě?
Myslím, že tato metoda je dobrá pouze při pěstování 20 keřů brambor. Jinak je to velmi těžká a časově náročná práce. Na konci sezóny je to vše, co zahradník potřebuje.
A další otázka: jak zlikvidovat pracovní roztok pro namáčení?
2. září 2015, 21:46
Kdo trvale nežije na venkově, zpravidla se na podzim snaží všeho co nejrychleji zbavit. Buď to všechno spálíte, nebo zkompostujete. Veru, kde seženu lék s Bacillus subtilis? Je to na prodej? Jinak pálím bramborové vršky, možná marně?
2. září 2015, 23:38
A samozřejmě marně, Inno. Kdysi jsem se toho také zbavil. A sousedé udělali totéž, stále je pálí.
25. března 2016, 08:17
Fitosporin je přípravek Bacillus subtilis.
3. září 2015, 00:21
Všechny svršky jsou nemocné.
3. září 2015, 17:21
Zahradníci používají různé přípravky. Někdo si kupuje Radiance, jiný Fitosporin. Preferuji Floru.
3. září 2015, 00:35
Přečtěte si pozorně Verin materiál; kromě toho je tam materiál o kompostování. O tyčinkách a biologických přípravcích je spousta článků, funguje to.
3. září 2015, 00:44
Vše jsem četl velmi pozorně
3. září 2015, 11:30
Inno, pracuji na zahradě podle zásady „aby na zahradu nezbyl čas.“ Proto už několik let po sklizni brambor část vršků jen lehce posypávám zeminou a druhou část v hromadách, spolu s nejrůznějším plevelem, ale já jich tolik nemám, protože Mulčuji všechno. Před mrazem to několikrát zaliji roztokem Siyanie-3 a začne kompostování a na jaře jsou hromady připravené na dýně a cukety. A protože nemám rád jen děsivé řasy na dohled, posypu trochu země rašelinou a někdy jen trávou. Hromady kompostu je třeba odhazovat, ale proč, když se bez toho obejdete. Výroba bylinkových nálevů a biokoktejlů není žádný problém, takže se obejdu bez kompostu. Je třeba studovat japonské technologie, a to je dobře zapomenutá stará věc. Pamatuji si, jak můj děda v 70. letech tady v zapadlé vesnici o 7 domech vařil seno, přidával křídu a ještě něco, pamatuji si přesně tu vodu ze sudu na med, to vše stálo na slunci v kádi, ale zakryté, a pak babička zalévala všechno na zahradě. Je to jak stimulátor růstu, tak i ochrana před nemocemi. Tak si vypěstovali bacil sena a my si to můžeme koupit. Této hůlce je jedno, zda jsou svršky zdravé nebo nemocné. Ve volném čase se podívejte, jak jedná agronom Zamjatkin, pokud nejste přesvědčeni.
3. září 2015, 08:43
Mám také dotaz ohledně senného bacila. ))
3. září 2015, 09:04
Problematiku recyklace bramborových vršků jsem studoval jak z vědeckého hlediska, tak z praxe.
Ano, můžete to kompostovat, můžete přidat dusík, aby rychleji hnil. Ale to, co potřebujeme, není rychlost, ale kvalita organické hmoty.
Kvalita organické hmoty závisí na rozmanitosti živých tvorů, kteří se v ní usadili a vytvořili stabilní ekosystémy.
Tak tady to je. V záhonech uschly staré bramborové vršky. obsahuje hodně ligninu, tedy uhlíku a relativně málo dusíku.
Jedná se o ideální potravu pro půdní houby, které ji pozvolna přemění na stabilní humus a poslouží jako první potravní řetězec pro vytvoření stabilního půdního ekosystému.
Výstup.
Nejlepším místem pro vršky brambor je „hromada odpadků“ podél okrajů zahrady. Umístěte tam vršky a plevele rok od roku po mnoho let v řadě. Není třeba ho rušit, červi si vše udělají sami, není třeba ho přeměňovat na kompost přidáváním kuchyňského odpadu, nepotřebujeme hnilobné procesy.
Po 2-3 letech se spodní vrstvy této haldy mění na kyprou černozemní půdu, ve které je ideální poměr plísní, bakterií a jejich predátorů.
Tato půda je léčivá pro kořeny, potlačuje škodlivé houby a choroby. Toto je vaše půdní zlato.
PS Je potřeba také kompostová hromada, ale to je jiné, kompost je bohatý na živiny pro dýně a zelené plodiny.
Potřebný je i mulč ze slámy a ještě lépe z drcených větviček, ale to kvůli zachování vláhy vaší půdy.
Naučte se nezaměňovat tyto tři různé způsoby využití organické hmoty na zahradě.
10. září 2015, 15:08
A já jsem zastáncem teplých záhonů a vršky opatrně dejte do záhonu, pak navrch dám i trávu z trávníku, posekám stonky květin, plevel ze záhonů atd. a na jaře sázejte okurky na tento záhon!
11. září 2015, 14:20
Bramborové vršky nechám na poli, shrabu je na hromádky, usuším a pak spálím. Popel může být rozptýlen po poli, aby se půda zúrodnila.
5. října 2015, 10:09
Popel je nutné zapravit do půdy alespoň hráběmi. Tehdy je to účinné.
15. září 2015, 07:32
Nikdy jsem se nezabýval tím, jestli to byly bramborové vršky, nebo řekněme rajčata, stonky zelí, plevel, mršina z jabloní, spadané listí atd.
Řeknu vám, co dělám.
1. Mám sklad kompostu – otevřenou horní truhlu (cca 100×150 cm a výšku cca 150 cm) vyrobenou ze čtyř břidlicových plátů, které byly dříve na střeše verandy, odstraněné při výměně břidlice za vlnitou lepenku. Přední prostěradlo (100 cm široké a nižší než ostatní, cca 100 cm) lze na podzim při vyjímání obsahu snadno sundat. Celé léto tam s manželkou jednoduše vysypeme všechnu odstraněnou vegetaci. Nepoužíváme žádné recepty ani rady pro výrobu kompostu. Na podzim je skoro všechno shnilé (kromě té vrchní vrstvy) – nejde to zvednout vidlemi, můžete to naložit lopatou do kbelíku.
2. Vedle tohoto úložného prostoru jsou dvě záhony s okurkami. Jednu mám vyrobenou z dvířek starých ledniček (10 kusů – 4 po stranách, jedna na koncích – můžete posoudit velikost postele), u druhé bylo málo dveří – pouze jedny na koncích, boční stěny jsou vyrobeny z plechů některých použitých z kovu (plechy se náhodně otočily, můžete je vyrobit z břidlice, z desek – ale budou hnít).
3. Na podzim v něm vyčistím jeden z hřebenů od zeminy. Vznikne asi 3,5 metru dlouhý příkop, jehož dno je i 10-20 cm pod úrovní terénu. Hlídám zeminu poblíž – na ploše mezi záhony široké asi 2 metry tam pěstuji asi 60 keřů rajčat (toto operace se obvykle provádí před vykopáním brambor nebo o několik dní později). Jakmile se tento příkop uvolní ze země, začnu jej vyplňovat. Na dno hodím vršky brambor a rajčat a pak vše bez rozdílu – veškerý kompost ze skladu, i všechny ostatní vršky, spadané listí atd. Když je všechna tato zeleň pryč (do poloviny října, nebo i dříve), sešlapu ji a posypu navrch zeminou (5-10 cm) – vezmu ji z toho, co bylo předtím v hřebeni. Záhon s okurkami je připraven.
4. Příští rok udělám stejnou operaci s dalším hřebenem. Ukazuje se, že vše naložené do této jámy předloni trvá 2 roky a dalších plus 8 měsíců před jarní výsadbou (pokud jsou v bramborových vršcích nějaké látky, které mohou brzdit jiné rostliny, už tam nebudou, budou rozkládat se a hnít).
5. Vzhledem k tomu, že k naplnění záhonu (navrchu kompostu) se použije pouze část zeminy odtamtud (asi 15-20%), zůstává poměrně hodně vynikajícího humusu-supropelu. Kolečkem rozhrnuji po stanovišti – přidávám tam, kde chci půdu vylepšit a pohnojit.
PS
1. Záhon naplněný vršky a kompostem můžete samozřejmě zalít nějakými dusíkatými hnojivy, ale nikdy jsem to nedělal.
2. Vršky brambor a rajčat na dně jámy, tzn. pro okurky vysázené nahoře jako by tam vůbec nebylo. A humus, kterým jsem zahradu pohnojil, budu osázet skoro za 3 roky.
Naposledy upraveno 15. září 2015, 07:48
4. října 2015, 15:12
A všechny vršky (kromě nemocných) nasekáme a půdu hned zamulčujeme. Brousíme to na speciálním stroji (vymyslel to manžel).
Mimo areál pálíme pouze nemocné rostliny. Doporučuji všem, aby si na internetu našli knihu Galiny Kizimy „365 tipů pro zahradníky a zahradníky“. Naučíte se mnoho jemností a získáte profesionální odpovědi na své otázky. Hodně štěstí všem v jejich podnikání s dacha. Milovat
5. října 2015, 10:10
Zdá se mi, že o Kizimovi ví každý.
11. října 2019, 16:47
1 – V 1 cm3 půdy jsou miliardy mikrobů. Miliardy! Je nemožné je spálit a zničit. Kdyby to bylo možné, život na Zemi by zemřel.
2 – všichni mikrobi znají své SVÉ jídlo, ve svém vlastním čase a ve svých vlastních podmínkách. Výjimkou není ani tuberkulóza, tetanus atd. To prokázala medicína – jsou podmínky – dojde k „infekci“ (čti vyrovnání) – nejsou podmínky – alespoň „nakazit se“. Mikrobi nic nenakazí – kolonizují se, když jim MY SAMI uděláme stůl a domov!
Malá odchylka.
Je známo, že např. na tuberkulózu umíraly celé osady – poté, co začaly dovážet rafinovanou mouku, cukr atd. Jejich vzdálenější příbuzní – neschopní jíst bílou mouku a cukr – přitom často navštěvovali nemocný. Nikdo se ale nenakazil. Chytří lékaři navíc posílali INFEKČNÍ tuberkulózní pacienty do osad, kde nebyla bílá mouka a cukr – všichni se uzdravili ke svým příbuzným. Tetanus taky – žije všude po staletí, ale ALE! mnozí si řezali nohy, šlapali na rezavé nehty – ale až do století rafinace – tetanus neznali! To prokázala medicína – STŘEDA! Vnitřní prostředí!
Pozdní plíseň – každý dobře ví, kdy k ní dojde: zima a vlhko. Jsou jich miliony v každé hroudě půdy, ale s nejrůznějšími „infekcemi“. dokud jsou dodržovány PŘÍRODNÍ ZÁKONY, každý jí, co potřebuje, ve svůj vlastní čas a půda bude jen úrodnější! a rostliny jsou silnější (např. jahody a vinná réva díky své náchylnosti k plísním produkují silné protiplísňové látky – tak silné, že tyto bobule mají silný protirakovinný účinek! Ale! Když se postříkají fungicidy, NEPROdukují tyto látky!).
Vršky můžete jednoduše rozházet po zahradě – všechny vršky můžete vzít od sousedů – a je tu také hromada vršků rajčat a je to! Zeminu položte vrstvou KRYT PŘED SLUNCE!
Sluneční záření spaluje holou půdu! Vaše pokožka se sloupne v 1 JEDNOM! den bez oblečení! A co země? To je stejné! Pod spadlými svršky se mikrobi rychle dostanou do rovnováhy a svršky zpracují na důležité látky. Budou tam červi. A shora sluneční záření – během podzimu a jara – SHOŘÍ všechny vršky na prach!
Dokonce jsem v zimě házel shnilou mrkev a brambory do sněhu na zahradě.
Do května z nich zbyl jen suchý prach! (i když v zimě je myši jedí, pod sněhem).
Pod vršky můžete zasadit i zelené hnojení – vršky nahoďte navrch (z 1 zahrady je stále málo vršků – málo). Projdou přímo skrz. To bude nejlepší plodnost!
Na jaře bude také půda KRYTÁ před hrozným slunečním zářením, které všechno spálí! Ale do května to nebude nic jiného než prach – „filc“ – jak říká Boris Bublík.
Kompost je, promiňte, hysterický, dalo by se říci „opičí práce“. Při tlení totiž vzniká mnoho plynů, které jsou pro půdu DŮLEŽITÉ. A když kompost odvezeme – tvrdě pracujeme – pak to všechno letí do nebe! Promarněno!
Všechna tato „záření“, „Bajkal“, zalévání peněz, otáčení, přenášení.
Myslím, že Přírodě je třeba porozumět – a ta odstraní všechny vaše potíže!
Jediné, co lze vyhodit do kompostu nebo jímek, je mocný plevel – například žaludová tráva. Mají hodně semen. Po obnovení plodnosti však plevel sám zmizí. Dokonce i bodlák setý. A na polích Šugurova – ZMIZELA. divoký oves. Prostě zmizel. A pšenice je VYŠŠÍ než lidská výška! Shugurov přestal orat svá pole v 80. letech.
Dmitrij P.S. Novosibirská oblast – Iskitim
12. října 2019, 09:54
Od roku 4 uplynuly 2015 roky, je tak zajímavé číst komentáře. Určitě během této doby někdo změnil svou zahradnickou taktiku, někdo dál pálí. Mohu soudit podle tří sousedních pozemků, vlevo a vpravo od nás a naproti. Všechny svršky jsou použité, nepálí, nyní nejsou povoleny delší lhůty. Někdo kompost, někdo mulčuje keře angreštu, rybízu a zimolezu s vršky. Nikdo to nevyhazuje, všichni jsou šťastní! Každý má zdravou úrodu. Brambory jsou letos výborné, bobulí dost. Dlouho jsem neměl komposty, mám ze zahrádky hromady plevele a různé vršky, v zimě ještě nepokryté černou fólií, příští sezónu tam budou sedět cukety a dýně.
16. března 2024, 05:42
A najednou jsem udělal takovou hromadu a pod touto hromadou jsem měl armádu slimáků. Přes den seděli pod touto hromadou a v noci vyráželi na lov. Tak jsem musel spálit hromadu.
16. března 2024, 20:56
Mohli byste je jen rozházet – slunce a sucho by slimáčí vejce zabily. A samotní slimáci se budou plazit všemi směry.
Měli jsme takový problém, když první rok, bez přemýšlení. (no, samozřejmě, lidé jsou zvyklí na „hotové recepty“, ale nejsou zvyklí přemýšlet) koupili jsme váleček slámy a zasypali brambory zeminou. Opatrně tak 5 cm tlusté. Páni. A když se trochu přitopilo, zalila jsem to shora, důkladně. Bylo tam hodně slimáků. Z brambor – z vrcholků – zbyly jen mršiny! Musel jsem vše zalít vápnem, ale stejně bylo pozdě.
Dmitrij PS
18. března 2024, 13:21
Jak ale lidé položí brambory přímo na zem a celou dobu je až po uši zakrývají slámou? To jo…
Ale je to moje vlastní chyba, naskládal jsem se na vysokou hromadu. A hromada byla ve stínu. A v hromadě byly větve a vršky. Pak nakonec celou hromadu spálila.
Vysoké teploty vzduchu a sucho během posledních deseti červnových dnů výrazně urychlily vývoj brambor. Je zřejmé, že ne nadarmo si dnes čtenáři v dopisech i telefonicky kladou otázky, které lze formulovat takto: kdy a jak sklízet brambory?
Vážení čtenáři pěstitelů brambor! Podle doby zrání se odrůdy brambor dělí na rané zrání, středně rané, středně zrání, středně pozdní и pozdní zrání.
V závislosti na tom mají různý rytmus růstu vrcholů a dobu zrání hlíz od vzejití semenáčků až po připravenost ke sklizni. Extra rané odrůdy jsou připraveny ke sklizni po 60-80 dnech a pozdní odrůdy – po 120-140. Ostatní zaujímají mezipolohu.
V polovině července velmi rané a rané odrůdy již zcela přestaly růst, tedy růst, a vytvořily hlízy připravené ke sklizni. Vršky už opadly, zežloutly a už začínají osychat. Takové brambory by měly být okamžitě odstraněny pro trvalé uskladnění v chladném, ale suchém skladu. Ostatní odrůdy by měly být také sklízeny, když dozrávají, bez čekání na úplné vyschnutí vršků.
A teď – o vysokých zelených vrcholcích rostlin a nepřítomnosti slušného vaječníku hlíz pod nimi. Jakkoli to může znít paradoxně, ti zahradníci, jejichž brambory v této době mají zelené, silné vrcholy, by se měli radovat.
Máte zdravé, produktivní, ale pozdě dozrávající odrůdy. Aby vytvořily vysoký výnos, musí aktivně růst a vyvíjet se dalších 60-80 dní. A aby se tak stalo, poskytněte dobrou péči.
V jižních oblastech zalévejte hojně a včas a dokonce krmte komplexními minerálními hnojivy. V severních oblastech Ukrajiny, kde hodně prší, se můžete omezit na hnojení. I když v posledních letech se zde jasně projevují podmínky sucha a pokud možno při nedostatku deště lze i zalévat.
Nejdůležitější věc!
Je nutné v této době intenzivního růstu středně pozdních a pozdních odrůd brambor sekat vršky? V žádném případě to nedělejte!
Vždyť vršky, tedy stonky a listy brambor, stejně jako všechny ostatní rostliny, jsou jejich kuchyní. Právě vrcholy jsou kuchyní rostlin. Listy obsahují unikátní reaktor vytvořený přírodou – chlorofyl. V jeho zrnech se vlivem sluneční energie vytváří škrob, bílkoviny, cukry a další výživné organické látky, které běžně nazýváme potravou a pro které pěstujeme brambory a mnoho dalších zeleninových, obilných a ovocných plodin.
Pokud odstraníte vršky, připravíte rostlinu o tento reaktor a sklizeň nebude.
Kde se vzala „móda“ sekacích vršek? V severních oblastech Ukrajiny, kde v době sklizně brambor nastává deštivé a chladné počasí, jsou brambory často vážně postiženy plísní. Aby se choroba nešířila přes stonky do hlíz a nevedla k jejich infekci a poškození, doporučuje se vrcholky posekat, vynést mimo zahradu a spálit. Půda zbavená vršků navíc není zastíněna, vysychá a usnadňuje čištění.
Takže v příštích 30-45 dnech, nebo i do konce srpna, nejenže neodstraňujte vršky (sekejte nebo nestříhejte), ale naopak se snažte udržovat jejich zdraví hnojením a zálivkou. A tato jedinečná kuchyně přírody, kterou jsou listy, se vám odvděčí vysokým výnosem hlíz.
Kdy čistit
Při práci na tomto materiálu jsem na internetu našel informaci, že sklizeň brambor v severních oblastech by měla být prováděna v srpnu, nebo dokonce v září. Zarazila mě zejména tato věta: „Často se mýlí ten, kdo potěšen dobrým počasím v posledních srpnových dnech začíná brzy sklízet brambory, jejichž vršky jsou ještě úplně zelené. Zároveň se výrazně snižuje výnos hlíz.“ Na jihu to tak není!
A zde je o tom, proč sekat vršky: „Pokud 10–12 dní před datem sklizně začne pravidelná rosa a mlha, vlhkost vzduchu se zvýší a teplota v noci klesne pod 10°, pak je okamžitě vysoká pravděpodobnost hromadného poškození brambor plísní pozdní. Listy brambor se přitom rychle stávají přenašečem nebezpečné choroby. V tomto případě musí být bramborové vrcholy odříznuty, pahýly vysoké 8-10 cm bez listů a okamžitě odstraněny z místa a spáleny. Takové vršky nemůžete dát do kompostu. Po posekání vrcholů se růst hlíz zastaví. “
Přibližně stejná situace s plísní bramborovou a načasováním její sklizně se vyvíjí v regionech Polesie na Ukrajině.
Ale na jihu a zejména na jihovýchodě by měly být odstraněny superrané a rané odrůdy, protože vrcholy žloutnou a intenzivně schnou. Hlízy byste neměli uchovávat v přehřáté půdě, na jejímž povrchu může teplota přesáhnout 50°. Kromě toho je mohou poškodit drátovci, larvy molice bramborové a třetí generace mandelinky bramborové a sami dospělí brouci. Na těchto ranách, ale i na hlízách samotných se mohou usazovat původci mnoha nemocí. Proto důrazně doporučuji sklízet brambory, zejména v jižních oblastech, protože vršky žloutnou a odumírají.
Jak čistit
Technologie úklidových prací na fotografiích.
