Historie Egypta je plná tajemství a záhad. Grandiózní pyramidy a mumie faraonů, posvátná zvířata a skarabeus, jako jeden ze symbolů někdejší velikosti starověké civilizace. Egypťané jej obdařili božstvím a četné mýty a legendy z něj spolu s pyramidami učinily znak turistického Egypta. Abychom pochopili, proč si tento malý brouček vysloužil světovou slávu, pojďme se o něm dozvědět více.
Kdo je posvátný skarabeus?
Skarabeus posvátný – tedy náš hrdina patří k tomuto druhu, je černý matný hmyz s téměř kulatým hladkým tělem dlouhým 25–35 cm, staří jedinci se postupem času lesknou. Na hlavě brouka je čelní výběžek a oči, rozdělené na horní a spodní část. Každá noha má ostruhy. Jejich genderové rozdíly jsou slabě vyjádřeny. Spodní část těla je pubescentní s tmavě hnědými chlupy. Na fotografii skarabea pořízeného v režimu „makro“ jsou tyto rysy dobře viditelné.
Tito brouci se vyskytují na pobřeží Středozemního a Černého moře, v jižní a východní Evropě, na Arabském poloostrově, na Krymu, v Turecku a samozřejmě v Egyptě.
Skarabi jsou hnojní brouci, kteří se živí trusem dobytka, koní a ovcí.
Hlavním rysem brouků je způsob jejich krmení. Z beztvaré masy exkrementů srolují dokonale rovnou kouli a zahrabou ji do země, kde ji pak použijí jako potravu.
Skarabeové žijí asi dva roky. Většinu svého života tráví pod zemí, na povrch se dostávají v noci. Přezimují zavrtáním do hloubky 2 metrů. Vznik brouků začíná v březnu a trvá do poloviny července.
Při sklízení kuliček hnoje se tvoří dvojice a další práce probíhá společně. Pár skarabů si vyhrabává noru hlubokou 15–30 cm, která končí v komoře. Po páření samec odchází a samice začíná válet speciální kuličky hruškovitého tvaru a klade do nich vajíčka. Na konci norek usne.
Po 1-2 týdnech se líhnou larvy brouků. Měsíc jedí potravu, kterou jim rodiče připravili, a pak se znovu narodí v kukly. Za nepříznivého počasí zůstávají kukly na zimu v norce. Na jaře mladí brouci opouštějí své nory a vylézají na povrch.
Vědci se domnívají, že hnojní brouci v horkém tropickém podnebí hrají zásadní roli při zpracování obrovského množství hnoje produkovaného divokými a domácími býložravci. Jen sloni, běžní v Africe, zkonzumují denně asi 250 kg potravy a o něco méně se do přírody vracejí v podobě trusu.
Před časem bylo úsilím dovezených vrubounů v Austrálii a Jižní Americe zpracováno nespočetné množství hnoje, se kterým si místní hmyz již neporadil. Skarabi se na novém místě neprosadili, ale svůj úkol splnili na výbornou.
Kde pocházejí mýty o skarabeích?
Při sledování skarabů si Egypťané všimli zajímavé vlastnosti – brouci vždy převalují své koule od východu na západ a létají pouze v poledne. Pozorní Egypťané v tom viděli spojení brouků se sluncem. Světlo prochází od východu na západ a schovává se za obzorem, aby se zítra znovu objevilo na východě.
Podle představ starých Egypťanů bylo slunce božstvem, které přináší život všemu živému a po smrti vzkříšení. Egypťané korelovali cyklus vývoje skarabů uvnitř trusové koule a její výstup na povrch s pohybem slunce. Podobnost zasáhla starověké lidi natolik, že bůh Khepri, který zosobňoval vycházející slunce, začal být zobrazován se skarabem místo hlavy.
V Luxoru je socha posvátného skarabea, toto místo uctívají zejména turisté a místní.
Role skarabea v životě starověkého Egypta
Egypťané měli poetické náboženské texty, které skarabea nazývaly bohem, který žije v srdci a střeží vnitřní světlo člověka. Proto se symbol brouka postupně stal spojnicí mezi božským principem a lidskou duší a spojoval je.
Symbol posvátného skarabea provázel staré Egypťany celý život a podle jejich přesvědčení s nimi přešel i do posmrtného života. Pokud bylo tělo po smrti mumifikováno, pak byl místo srdce vložen obrázek posvátného brouka. Bez toho by vzkříšení duše v posmrtném životě nemohlo nastat. Dokonce i na primitivní úrovni medicíny starověcí lidé chápali důležitost srdce v lidském těle a místo toho umístili obraz posvátného brouka a věřili, že představuje primární impuls pro znovuzrození duše. O něco později Egypťané místo figurky brouka skarabea vyrobili srdce z keramiky, na kterém byla vedle symbolu posvátného brouka vyobrazena jména božstev.
Co znamenají amulety scarab v naší době
Vždy lidé věřili v zázračnou moc různých amuletů, které přinášejí štěstí, bohatství, štěstí. Egyptské talismany mezi nimi jsou díky svému starověkému původu považovány za nejsilnější.
Talisman skarabea je jedním z nejuctívanějších a právě tento je nabízen turistům jako suvenýr. Zpočátku se amulety vyráběly z kamenů, drahých i okrasných. Používala se zelená žula, mramor, čedič nebo keramika, která se po zaschnutí překryla zeleným nebo modrým azurem. Nyní jsou turistům nabízeny amulety vyrobené z kovu, zdobené kameny.
Než si koupíte talisman s obrázkem skarabea, měli byste zjistit jeho význam. Taška pomáhá svému majiteli získat sebevědomí, dosáhnout tužeb a dosáhnout svých cílů. Především se to týká práce a tvůrčí činnosti. Protože je skarabeus symbolem života, věří se, že zachovává mládí a přináší ženám krásu. S jeho pomocí by měla silná polovina lidstva získat stabilní příjem a vysoké postavení ve společnosti. Studenti si talisman berou s sebou na zkoušky a v domácnosti může symbol posvátného brouka poskytnout ochranu před zloději, požáry a dalšími potížemi.
Předpokládá se, že darované amulety mají větší sílu, ale zacházení s amuletem musí být uctivé a pečlivé. Neopatrný přístup k magickým předmětům a k cizí kultuře a mytologii může být pro člověka nebezpečný.
