K romantickému, smutnému a melancholickému podzimnímu období, opěvovaném básníky, neodmyslitelně patří padání listí. Pokud listy jabloně neopadávají na podzim a někdy na začátku zimy, pak je to mimo obvyklý obraz a velmi alarmující. Strom se z neznámých důvodů nemohl rozdělit s olistěním a nedokončil vegetační období ve stanovenou hodinu. Proč se to děje a co dělat v současné situaci?
Proč stromy shazují listí?
Proces je přirozený a normální, vyvinula ho sama příroda během evolučních procesů a způsobený měnícími se přírodními podmínkami – obnažením koruny listnatých stromů. K pádu listů dochází každoročně, na samém konci vegetačního období, kdy se všechny rostlinné organismy připravují na zimu. Důvody tohoto sezónního jevu jsou následující:
- Na podzim se délka denního světla výrazně zkracuje. Při nedostatku slunečního světla se fotosyntéza zpomaluje a postupně zastavuje a ničí se chlorofyl, který dává listovým čepelím zelenou barvu. Metabolické procesy se zastaví, živiny přestanou proudit. Výsledkem je, že koruna jabloně a dalších stromů změní barvu na žlutou, karmínovou atd.
- Na bázi řapíku, v jeho nejspodnější části, je z příčně umístěných parenchymových buněk vytvořena speciální oddělovací korková vrstva. Tato vrstva blokuje přísun výživy a vláhy listům, které odumírají. Vlivem větru a silných dešťů a sněhu, kývání listové čepele ze strany na stranu, se nakonec řapík zlomí a list odpadne.
- V předvečer zimy rostlina začíná šetřit vlhkost, protože rozsáhlá listová koruna aktivně odpařuje přebytečnou tekutinu. V opačném případě strom ponechaný s listy nepřežije až do jara, ale jednoduše vyschne.
Oddělování zralých plodů od stopky probíhá podle stejného principu – díky vytvořené korkové vrstvě. Ovoce opadá, když se zhroutí.
Proč listy jabloně na podzim nepadají: důvody
V některých případech je přirozený běh událostí narušen a v předvečer zimního období strom nadále vegetuje, dýchá a aktivně přijímá živiny z půdy. Existuje několik důvodů, proč na rozdíl od přírody listy jabloně neopadávají ve správný čas, ale zůstávají viset na větvích i v pozdním podzimu:
- Odrůda vysazená na stanovišti, nezonovaná pro místní klimatické podmínky, má dlouhou a pro danou oblast nevhodnou vegetační dobu. Jabloň nespěchá s ukončením vegetačního období, nemá čas se řádně připravit na chlad a upadnout do zimního spánku. Jeho biologický cyklus, navržený na delší období, totiž ještě neskončil a listy ještě neopadaly.
- Pokud je podzimní aplikace dusíkatých hnojiv (močovina, divizna atd.) včasná, začíná aktivní růst zelené nadzemní hmoty. Na konci sezóny je přidávání dusíku přísně kontraindikováno, jinak rostlina úplně zapomene, že zima je před námi.
- Nadměrná vlhkost způsobí, že jabloň neshodí listy déle než obvykle. To se může stát, když po horkém a suchém létě bezprostředně následuje velmi deštivý podzim. Rostlina, která se snaží zbavit kořeny přebytečné tekutiny přes listy (dochází k aktivnímu odpařování z jejich povrchu), udrží korunu až do konce, a proto listy neopadávají.
- V důsledku nadměrného prořezávání větví se provádí koncem léta nebo začátkem podzimu. Rostlina, která ztratila většinu koruny, se bude snažit obnovit to, co bylo ztraceno, a obnoví vegetační období na dobu neurčitou.
- V důsledku častých anomálií počasí v posledních letech nastávají na podzim velmi dlouhá teplá období. Jabloň nedostává signály přírody o blížícím se chladném období, nedokončuje vegetační období a nepřipravuje se na mráz.
Pokud necháte plody viset na jabloni, zabráníte tím také rostlině dokončit vegetační období a shodit listy. Sklizeň se musí sbírat včas.
Proč je nedostatek opadu listů pro jabloň nebezpečný?
Výskyt neobvyklé situace, kdy na podzim ve správný čas zůstaly listy viset na jabloni, ale včas neopadly, je vážným ohrožením zdraví a někdy i života rostliny. Koruna, která zůstane na stromě v zimě, nadále čerpá kapalinu z větví a odpařuje se povrchem četných listových čepelí. Rostlina však nemůže doplnit zásoby vlhkosti, protože kořenový systém není schopen absorbovat vodu ze zmrzlé půdy.
V důsledku toho jabloň velmi trpí nedostatkem vlhkosti. Dospělé exempláře přežijí a pouze zmrznou, ale špatná zima bude mít extrémně negativní dopad na jejich plodnost. Ale mladé sazenice téměř jistě úplně zmrznou.
V oblastech, kde jsou zimy zasněžené, se velké množství sněhu hromadí na stromech, které jsou hustě pokryté listy. Větve to pod tíhou napadané sněhové vrstvy neunesou a budou se lámat.
Co dělat, když listy jabloně na podzim neopadávají?
Když listy na zahradě jabloní a jiných ovocných plodin na podzim příliš dlouho neklesají, než se rozhodnete, co dělat v tomto případě, musíte posoudit stupeň zanedbání problému:
- Pokud listí visící na stromě úspěšně změnilo barvu na podzimní žlutou nebo červenou, ale ještě neopadlo, není třeba se příliš obávat. S největší pravděpodobností se ve velmi blízké budoucnosti proletí sám a není potřeba žádný zásah.
- Stupeň připravenosti rostliny k hibernaci lze určit kontrolou, jak pevně přiléhají čepele listů k větvím, pokud stále zůstávají zelené. Chcete-li to provést, uchopí se jedna větev za špičku prstů levé ruky a nakreslí se pravou rukou od základny k temeni hlavy. Snadno oddělitelné listy naznačují, že korková vrstva na řízcích se vytvořila tak, jak má. Živiny nejsou dodávány, to znamená konec vegetačního období. V důsledku toho listy brzy hromadně opadnou.
- Stojí za to si zblízka prohlédnout stromy na vašem i sousedním pozemku. Jediná jabloň pokrytá listím, zatímco zbytek je holý, se může projevit podmáčením, překrmováním dusíkatými složkami nebo nesprávným řezem. Budeme muset analyzovat přijatá opatření, abychom takovým chybám v budoucnu zabránili.
- Hromadné zahradní stromy, které na podzim neshodily listí, pozorované ve všech sousedních oblastech, jsou výsledkem nějaké přírodní anomálie. Obvykle není reálná příležitost tuto situaci ovlivnit, nezbývá než důvěřovat matce přírodě.
Někteří zahradníci jsou upřímně přesvědčeni, že negativním důsledkům pro jabloně a jiné ovocné stromy lze předejít ručním odstraněním všech zbývajících listů na větvích předem. Experimentální testy však ukázaly, že tomu tak vůbec není. Odříznutí nepřinese žádný efekt, musíte počkat, až koruna sama odkryje. Fotosyntéza musí pokračovat i na podzim, protože strategické zásoby organických sloučenin v podobě různých polysacharidů uložených přes léto nemusí stačit.
Na jaře bude rostlina vyžadovat příliš mnoho úsilí, aby otevřela poupata, vytvořila a vyrostla listy v požadovaném množství, vytvořila poupata a kvetla. Proto je krajně nežádoucí přerušit proces asimilace užitečných prvků z půdy předem. Když listy neopouštějí větve, znamená to, že pokračují biochemické procesy a stále se zakládá přísun výživy nutné pro jarní výživu.
Stále je možné minimalizovat ztráty pravděpodobně způsobené listím, které na stromech v zimě zůstává. Ale abyste to udělali, neměli byste násilně připravit jabloň o korunu brzy na podzim, je lepší rostlinu řádně izolovat. Oblast blízko kmene je třeba kvalitně mulčovat, položit silnou (asi 10 cm) vrstvu slámy, posekanou trávu, nasekaný plevel atd. Kmen obalit argomateriálem nebo pytlovinou. Mladé exempláře budou muset být zcela zakryty.
Je třeba pochopit, že listy pozdních zimních odrůd jabloní padají později než listy raných letních odrůd.
Situace, kdy jabloň přejde do zimy se stále nedotčenými listy, je mimořádná, na pohled neobvyklá a alarmující. Ve většině případů to však není možné napravit nebo nějak ovlivnit probíhající události tím, že listí opadne. Starostlivý majitel se pokusí pochopit důvody toho, co se stalo, a po práci na chybách se tomu v budoucnu vyvarovat. V této sezóně nezbývá než rostlinám pomoci co nejméně strádat mrazem správným zateplením.
Hlavním znakem podzimu je opad listí. Na začátku jsou listy zbarveny jasně zlatými a karmínovými barvami. Podzimní příroda je nezapomenutelně krásná. Pro přírodovědce je podzim nejzajímavějším obdobím roku, dobou intenzivního bádání a pozorování, kdy se nejzřetelněji odhalují četné adaptace světa zvířat a rostlin na podmínky nepříznivého ročního období. V této době je možné si v přírodě leccos všimnout, vysvětlit spoustu nepochopitelných věcí. Projevy jarní přírody bez odpovídajících podzimních pozorování nám budou připadat tajemné. Ještě záhadnější je ale samotný podzimní opad listí.
Proč naše listnaté stromy a keře každoročně shazují listy, aby je na konci kruté zimy znovu oblékli? Pro zodpovězení této otázky je nutné v první řadě zjistit, zda je opad listů biologickým jevem způsobeným životem rostliny, nebo zda je způsoben poklesem teplot a nástupem podzimní nepřízně počasí. Pokud v létě nebo ještě lépe na jaře přesadíme nějaký mladý stromek, například dub nebo javor, do květináče s půdou a umístíme ho do místnosti nebo skleníku, na podzim nevyhnutelně shodí listy. i přes tu nejlepší péči. Podzimní nepřízeň počasí nepronikne do místnosti ani za sklo skleníku, nejsou zde mrazíky, ale i zde se bude opad listí objevovat zcela pravidelně. To nám naznačuje, že podzimní opadávání listí není přímým důsledkem nepříznivých podmínek, které nastaly. Ta spolu s obdobím zimního klidu vstupuje do samotného koloběhu vývoje rostlin, tzn. je biologický jev.
Co je příčinou pádu listů? Tato otázka mě velmi zajímá, a tak jsem se rozhodl provést nějaký výzkum, abych prostudoval vlastnosti tohoto procesu.
Účel mé práce: zjistit příčiny opadu listů jako biologického jevu a jeho závislost na sezónních změnách prostředí.
K dosažení cíle práce byly stanoveny následující: úkoly:
– zjistit význam listů a opadu listů v životě rostliny;
— prostudovat příčiny změn barvy listů na podzim;
– studovat příčiny opadu listů;
– zjistit vlastnosti opadu listů u různých rostlin;
— vyvodit závěry o významu opadu listů jako biologického jevu v životě rostlin.
K provedení výzkumu na toto téma jsme použili následující metody:
— výzkum;
– praktický;
— sběr a analýza různých zdrojů informací;
— průzkum mezi spolužáky a studenty školy;
— studium literatury k tématu výzkumu;
– vyhledávání informací na internetu.
ÚLOHA PÁDU LISTŮ V ŽIVOTĚ ROSTLIN.
Opad listů je přizpůsobením rostlin zimním podmínkám – nejen chladu, ale i období sucha. Pokud by naše listnáče zůstaly na zimu ve své zeleni, nevyhnutelně by uhynuly v důsledku nedostatku vláhy, neboť by se nezastavilo odpařování vody jejich listy a proudění vody do rostliny by se mohlo téměř úplně zastavit. V mnoha tropických a subtropických zemích, kde je po celý rok poměrně vysoká teplota, ale vlhkost podléhá silným výkyvům, stromy shazují listy každý rok, když nastane sucho. Takto jsou několik měsíců vystaveny stromy afrických savan, jejichž trávy jsou také spáleny sluncem, dokud prudké deště opět neoživí savanovou vegetaci. Listy našich listnatých stromů postrádají speciální úpravy odolné vůči suchu. Mají široký povrch a tenkou slupku, takže intenzivně odpařují vodu. Například dub odpaří za léto 100 kg vody na 54,6 g sušiny listů, bříza – 81,4 kg, jasan – 85,6 kg [1].
Hovoříme-li zde o důležitosti opadávání listů v životě našich stromů, nelze si nevšimnout, že shazováním listů se tak chrání před mechanickým poškozením pod tíhou sněhu. Často v zimě můžete pozorovat, jak se i v bezlistém stavu lámou velké větve stromů pod tlakem sněhu; široká listová plocha, na které by se usadilo hodně sněhu, by z toho udělala katastrofický jev.
Opad listů pomáhá odstraňovat odpad a různé minerální soli, kterých se velké množství na podzim hromadí v listech a stávají se pro rostlinu škodlivé. Pokud vezmete listy stromu a prozkoumáte, kolik popela obsahují na jaře, v polovině léta a na podzim, před opadem listů, výsledkem bude prudký nárůst popela, jak listy stárnou. Na konci května obsahuje bukové listí 4,6 % popela v poměru k hmotnosti sušiny, na konci července – 7,4 % a na konci října – 10,8 %, tzn. více než dvakrát více než na jaře [2]. Jak se během léta v listech hromadí tak významné množství minerálních látek? List totiž po celý život intenzivně odpařuje vodu. Aby nahradila tuto odpařenou vlhkost, neustále do ní vstupuje nová vlhkost, která je absorbována kořeny z půdy. Jak však víme, rostlina nepřijímá z půdy čistou vodu, ale roztoky různých solí. Tyto soli, procházející spolu s vodou celou rostlinou, vstupují také do listů. Část z nich jde krmit rostlinu, zatímco část, která zůstane nevyužita, se ukládá do buněk listu. V důsledku toho se na podzim listy jakoby mineralizují, bohatě nasycují solemi, jejichž usazeniny jsou v některých případech vidět i pod mikroskopem. Velké množství minerálních solí usazených v listech na podzim narušuje jejich normální fungování a stává se pro rostlinu škodlivými; proto je shazování starého listí nezbytnou podmínkou pro jeho normální fungování. Vzhledem k tomu, že usazování minerálních solí v listech je důsledkem odpařování, je zřejmé, že čím více vlhkosti jsou listy schopny odpařit, tím více solí nashromáždí do podzimu.
Svěží koberec spadaného listí na podzim je pro život rostlin velmi důležitý. Spadané listí tvoří sypkou podestýlku, která jako přikrývka zakryje půdu a v zimě ji chrání před promrznutím. Tato podestýlka je druh hnojiva, které se pomocí půdních hub a bakterií postupně rozkládá a vytváří půdní humus.
METODY A VÝSLEDKY VÝZKUMU
DOTAZNÍK K TÉMATU.
Na začátku studie jsme provedli průzkum mezi našimi spolužáky a studenty naší školy, abychom zjistili, zda vědí, proč strom potřebuje listí, proč listy na podzim mění barvu a opadávají.
Výsledky byly následující: na otázku, proč strom potřebuje listí, odpovědělo správně pouze 16 % žáků ze spolužáků, mezi 1–4 ročníky správně odpovědělo 12 %, kladně odpovědělo 5 % žáků 9.–25. a 10 % ve stupních 11–42.
Na otázku, proč listy mění barvu, dokázali spolužáci správně odpovědět – 5 %, známky 1 – 4 – 2 %, známky 5 – 9 – 28 %, známky 10 – 11 – 41 %.
Proč listí padá na podzim, odpověděli spolužáci správně – 4 %, známky 1 – 4 – 10 %, známky 5 – 9 – 22 %, známky 10 – 11 – 37 %.
Analýzou výsledků průzkumu jsme zjistili, že většina studentů nezná důvody změny barvy podzimního listí a důvody jejich opadání.
Rozhodli jsme se provést výzkum a experimenty, abychom tyto důvody zjistili.
DŮVODY BARVENÍ LISTŮ
Nepostradatelným znakem podzimu je změna barvy listů. Každý druh rostliny má svou charakteristickou barvu listů. (Příloha 1)
Charakteristická barva listů pro různé druhy rostlin ve školním arboretu.
