Často v červenci si zahradníci a zahradníci stěžují kapka pepřových vaječníků. Pokusme se zjistit, co je důvodem takového nepříjemného jevu, protože bez jeho odstranění můžete zůstat bez sklizně.
Každý dobře ví, že pepř je extrémně náročný na světlo – potřebuje dostatek slunečního světla od vzejití až do konce vegetačního období.
Nedostatečné osvětlení v období sadby nepříznivě ovlivňuje nejen kvalitu sadby, ale následně i růst a vývoj vegetativních a rozmnožovacích orgánů a v konečném důsledku i sklizeň. To je první důvod pro pád vaječníků.
Pepř potřebuje vodu v největším množství v období plodů. V době vegetace je náročná na dostupnost vody a zároveň nesnáší její nadbytek. Pokud je v půdě nedostatek vláhy, opadá část pupenů a vaječníků a snižuje se výnos. Když je nadměrná vlhkost, kořenový systém zažívá nedostatek vzduchu. V důsledku toho je růst a vývoj rostliny pozastaven.
Pepř je také velmi náročný na vzdušnou vlhkost. Optimální vlhkost pro něj je 60-70%. Vyšší či nižší vlhkost vzduchu provázená zvýšenou teplotou způsobuje opadávání květů a vaječníků. Je nutné sledovat úroveň vlhkosti a nedovolit, aby stoupla nad optimální úroveň, za tímto účelem jsou skleníky větrány. Pro zvýšení vlhkosti vzduchu můžete rozstřikovat vodu rozprašovačem nebo prolít zeminu a přilehlé cesty konví.
Paprika – kořenová a listová
Pepř je náročný zejména na strukturu a úrodnost půdy. Dobře roste a plodí na lehkých humózních půdách obsahujících živiny ve snadno dostupné formě. Dusík hraje důležitou roli ve výživě, která zlepšuje růst vegetativních orgánů – kořenů, stonků, listů.
Při jeho nedostatku se růst zpomaluje. Nadbytek dusíku způsobuje bujný růst stonků a listů na úkor tvorby a dozrávání plodů. Fosfor má příznivý vliv na růst kořenového systému, urychluje tvorbu vaječníků a plodů. Draslík je nezbytný během celého vegetačního období rostliny, zvyšuje odolnost rostliny vůči chladu a urychluje dozrávání plodů.
Během vegetačního období je potřeba rostlinu dvakrát měsíčně krmit pepřem, nejlépe střídat minerální a organická hnojiva. Minerální hnojivo zahrnuje dusičnan amonný nebo močovinu (15-20 g na 10 litrů vody), dvojitý superfosfát (40-50 g), síran draselný (20-30 g). Všechna zmíněná minerální hnojiva lze nahradit komplexními hnojivy, například azofoska – 30-50 g na 10 litrů vody. Po dvou týdnech lze rostliny krmit organickým roztokem (divizna 1:8, ptačí trus 1:15).
Dále se uvedená hnojiva (organická a minerální) střídají každý druhý týden. V srpnu, v období hromadného zrání paprik, lze přihnojovat superfosfátem – 40 g na 10 litrů vody (superfosfát se louhuje alespoň jeden den).
Dvakrát nebo třikrát během vegetačního období praktikuji krmení na list 0,1-0,2% roztokem dusičnanu vápenatého, který podporuje růst dobrých plodů.
Objeví-li se na plodech známky hniloby květů, opět pomůže listové krmení dusičnanem vápenatým (20 g na 10 litrů vody). Používá se dvakrát s týdenní přestávkou. Aplikujte stejný roztok pod kořen po zalévání (1-2 litry na rostlinu).
Pokud není dusičnan vápenatý, můžete záhony prolít křídovou suspenzí – jedna sklenice na rostlinu. Smíchejte jednu až dvě lžíce na 1 litr vody. Křída, která se nedostala do půdy, bude odstraněna při následném zavlažování.
Při nedostatku dusičnanu vápenatého (bohužel je zřídka v prodeji) pro listovou výživu můžete použít 0,3-0,4% roztok chloridu vápenatého, který se prodává v lékárnách bez lékařského předpisu.
Uchování vaječníků na rostlině usnadní i taková agrotechnická praxe, jako je pravidelné nucené opylení třepáním rostlin v první polovině dne.
Viktor Felk,
zkušený zahradník,
Petrozavodsk, Karélie
- Pěstování zdravých sazenic paprik a rajčat
- Jak pečovat o papriky během letních měsíců
- Hlavní problémy při pěstování paprik
- Příprava, klíčení a sázení semen paprik
- Pěstování sazenic sladké papriky
- Pěstování sladké papriky na záhonech a ve skleníku
- Požadavky na podmínky pěstování papriky sladké
- Zemědělská technologie paprik ve filmových sklenících
- Choroby a škůdci paprik